10 let od otřesného masakru: Anders Breivik se má ve vězení jako pán
Před deseti lety, 22. července 2011, se odehrála jedna z nejděsivějších tragédií nejen v historii Norska, ale celé Evropy. Anders Breivik tehdy na ostrově Utøya zavraždil 69 účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže.
Ten den nic nenasvědčovalo tomu, že se zapíše krvavým písmem do dějin Norska. 22. července 2011 se konal tradiční letní tábor mladých sociálních demokratů. Na ostrov Utøya, ležící na jezeře Tyrifjorden asi 35 kilometrů od hlavního města Osla, se sjelo na 600 mladých členů tehdy vládní Strany práce.
Zcela jiné plány se však honily hlavou ultrapravicovému extremistovi Andersi Breivikovi. Ten zrovna na internetu zveřejnil svůj manifest, kde popsal svou přípravu na vražedné atentáty, které hodlal ten den spustit. K činům, které chtěl spáchat, byl podle svých slov přinucen vládní přistěhovaleckou politikou.
Vydával se za policistu
Jako první nastražil bombu u vládní budovy v centru Osla. Nálož zabila osm lidí a několik desítek zranila. Nálož byla umístěna v dodávce a vybuchla poblíž úřadu vlády. Následně se Breivik, převlečený za policistu, přesunul na ostrov Utøya.
Tam se představil jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a po výzvě, aby se účastníci kempu shromáždili, do nich začal střílet. Nastal chaos, při kterém se lidé snažili uprchnout, a někteří se při tom utopili. Nakonec zemřelo 68 lidí a jeden další po několika dnech v nemocnici.
Breivik se po zběsilém vraždění sám vzdal policistům. Spolupracoval i při následné rekonstrukci celé události a při ní neprojevil žádné emoce. Zajímavé je také jeho spojení s Českou republikou, kterou navštívil v srpnu 2010, kdy u nás plánoval nakoupit zbraně. Ve svém manifestu také zmínil exprezidenta Václava Klause i Benešovy dekrety.
Luxusní vězení a změna jména
Breivik byl v srpnu 2012 odsouzen k 21 letům vězení, které mu však mohou být opakovaně prodlužovány až do konce života. Pozornost vyvolávají především podmínky ve věznici Skien, kde si trest odpykává. K dispozici má mimo jiné televizi s DVD přehrávačem, psací stůl, počítač nebo běžecký pás.
Ani to však Breivikovi nezabránilo zažalovat Norsko za porušování lidských práv. Soud mu dal dokonce v některých bodech za pravdu. Šlo především o držení na samotce. Norsko mělo také Breivikovi nařízeno uhradit právní náklady ve výši 330 000 norských korun (zhruba 800 000 Kč) Odvolací soud však v roce 2017 Breivikovy stížnosti neuznal. Breivik si také mezitím změnil jméno na Fjotolf Hansen.
„Je velmi obtížné říci, jak nebezpečný je Breivik dnes, a ještě těžší je vědět, jak nebezpečný bude zítra, za rok nebo za 10 let,“ řekl podle BBC u soudu projednávajícího Breivikovy stížnosti prokurátor Fredrik Sejersted. „Ale je naprosto jisté, že v letech před 22. červencem 2011 byl nejnebezpečnějším mužem v Norsku,“ dodal
Sabina z Bacheloru o bolesti: Přítel ji podváděl, přesto se ho nechtěla pustit
Související články
Mrazivé záběry: Přesně před deseti lety zabil Breivik 77 lidí, při vraždění se smál
Masový vrah Anders Breivik před 9 lety zabil 77 lidí: Změnil si jméno a neustále si stěžuje
Norský vrah Breivik si změnil jméno: Důvody nechce prozradit
Přírodní katastrofy, útoky teroristů, ale i velké objevy a naděje: Takové je zatím 21. století. Připomeňte si ho sérií fotek (2. díl)
