25 let od smrti Olgy Havlové: Chyběly jí 4 prsty, chodila s Trojanem i Kašparem od Cimrmanů
První dáma Olga Havlová se narodila 13. července 1933 do chudé rodiny na pražském Žižkově. Tato městská část ji provázela celý život. Její rodiče se brzy rozešli, od svých patnácti let se starala nejen sama o sebe, ale také o pět dětí své starší sestry Jaroslavy, která byla samoživitelka. Olga měla díky své matce už odmala hluboký vztah k literatuře, divadlu a filmu. Ačkoliv neměli peněz nazbyt, brávala své děti do divadel a kin.
Levou ruku schovávala
Olga vystudovala měšťanskou školu a hned poté nastoupila do Baťových závodů, kde pracovala jako opravářka punčoch. Jednoho dne jí ovšem stroj usekl čtyři prsty na levé ruce. Ruku si po zbytek života zakrývala kapesníkem nebo rukavicí a jejího handicapu si většinou nebylo možné všimnout. Můžete si ovšem povšimnout, že má téměř na všech fotografiích levou ruku schovanou nebo zakrytou.
Osudový vztah
Ačkoliv měla vztah například s hercem Ladislavem Trojanem, jejím osudovým mužem se stal Václav Havel. Toho potkala někdy v půlce padesátých let a po osmi letech vztahu se v roce 1964 vzali. Olga byla o tři roky starší než Havel a on pocházel ze zámožné rodiny. I přesto, že nemohli pocházet z odlišnějších sociálních vrstev, si byli velmi blízcí. Havel se v té době prosazoval jako dramatik, což mu přinášelo zájem žen, který Olga nelibě nesla. Tvrdila ovšem, že jí ani tak nevadí jeho aféry jako to, že jí o nich vždy ještě ten den řekl. Měli ovšem hluboký vztah, Olga byla vždy první čtenářkou a kritičkou jeho her. Sám Havel tvrdil, že ona ho vždy držela nohama na zemi.
Těžké časy
V roce 1967 se usadili na samotě Hrádeček, která se nachází v Podkrkonoší. Hrádeček se stal místem setkávání disidentů a bujarých večírků, které manželé Havlovi organizovali. Scházely se zde osobnosti jako Pavel Landovský, Magor Jirous, spisovatel Pavel Kohout a další. Havlovi byla po roce 1968 zakázána činnost, stal se disidentem a odseděl si více než pět let vězení. Olga se přitom také aktivně zapojila do disentu, podepsala Chartu 77 a sama byla stíhána za převoz zakázaných tiskovin ze Západu. Právě v době Havlova pobytu ve vězení Olga navázala vztah s hercem Janem Kašparem.
Vztah s Janem Kašparem
Když se to Havel po návratu z vězení dozvěděl, nesl tuhle novinku těžce. Nějakou dobu tak on chodil s psycholožkou Jitkou Vodňanskou, zatímco Olga si užívala přítomnosti o dvacet let mladšího herce. Tento čtyřúhelník se ale v druhé polovině osmdesátých let rozpadl. Jan Kašpar pak v roce 1988 skončil po těžkém úrazu páteře na vozíku. Olga a Havel mu nicméně dál pomáhali a sháněli mu věci, které nebyly v Československu běžně k dostání, například invalidní vozík.
První dáma České republiky
Poté, co se stal Václav Havel v roce 1989 prezidentem, využila Olga své postavení první dámy k pomoci druhým. Ve své době to bylo v Československu průkopnické, protože zde v podstatě neexistovaly charitativní organizace. Hned v roce 1990 založila Výbor dobré vůle, o dva roky později pak Nadaci Olgy Havlové. Obě nadace pomáhají lidem se zdravotním postižením, opuštěným nebo diskriminovaným lidem. Za svou práci získala řadu ocenění včetně Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, který dostala in memoriam. Je po ní také pojmenována ulice na Žižkově a k jejím nedožitým 85. narozeninám bylo vysázeno 85 stromů Olgy Havlové po celé České republice.
Rakovina se jí stala osudnou
O jejím špatném zdravotním stavu se začalo spekulovat v roce 1995. Její zdravotní potíže však začaly už rok předtím, kdy jí byla diagnostikována rakovina. K ní se přidaly další zdravotní obtíže - v květnu 1995 si během pádu ve své rezidenci na Pražském hradě zlomila pravou paži a čéšku levé nohy. S rakovinou bojovala statečně, ačkoliv musela nosit paruku. Její zdravotní stav se ale ke konci roku začal prudce zhoršovat. Zemřela obklopena svými nejbližšími 27. ledna 1996. Její neobvyklý osud si můžete připomenout dnes večer na ČT2 v dokumentárním filmu Olga.