25 let od smrti Rostovského monstra: Kanibal Čikatilo má na kontě přes 50 obětí!

Jeho příběh začal 16. října 1936 na Ukrajině v jedné malé vesničce. Žil zde s rodiči, byli chudí a neměli na jídlo. Trpěli hladem a byli nuceni jíst i trávu a listí. Když bylo Andrejovi pět let, nepřátelské Německo vtrhlo do SSSR a jeho otec Roman musel narukovat. Na vlastní oči viděl válečná zvěrstva, což přispělo k jeho pomočování a za to byl fyzicky trestán matkou Annou. Ve škole byl šikanován spolužáky, protože měl chabou fyzičku a byl plachý. U učitelů byl ovšem oblíbený. Vzorný a ukázkový žák, který už ve 14 letech vedl školní časopis. Miloval knihy o komunismu a zároveň organizoval pouliční manifestace. Pokoušel se dostat na Moskevskou státní univerzitu, ale to mu i přes jeho skvělé výkony ve škole nevyšlo. Vystudoval odborné učiliště v Kursku, kde si i našel první lásku.

Chronická impotence

Vztah se rozpadl kvůli Čikatilově chronické impotenci. Krátce po rozchodu musel na vojnu, kde se dostal díky vzdělaní do KGB v Berlíně. Po odložení uniformy se vrátil do své rodné vesnice, to mu ale přínosem nebylo. Rychle se rozkřiklo, že je impotent. Dívky si to šeptaly za jeho zády a on se toužil oběsit. Proto se musel přestěhovat. V roce 1961 si našel práci v menším městě Rostov na Donu. K údivu vzhledem k jeho impotenci si o dva roky později našel ženu, se kterou měl dvě děti. Nevzdal se svých snů a vystudoval univerzitu literatury. Poté se nechal zaměstnat jako učitel literatury v nedaleké škole. V roce 1973 se dopustil prvního napadení, když chytil jednu ze studentek za prsa. Dopouštěl se dál násilných činů i na jiných školách a až po osmi letech skončila jeho kariéra učitele.

Začal malou holčičkou

Rostovský řezník zabil svou první oběť 22. prosince 1978, byla to devítiletá holčička Jelena Zakotnovová. Zjistil, že jeho uspokojení přichází až tehdy, kdy zabije oběť. Své oběti mučil a znásilňoval. Na jeho účtě nebyly jen dívky, ale i chlapci. Část zavražděných žen byly i prostitutky. Vybíral si naivní či opuštěné děti a mládež, lákal je na sladkosti, alkohol nebo poštovní známky. Poté je usmrtil několika bodnými ranami, znetvořil je a pokousal. Byl to netvor v lidské podobě. Kanibalovo vraždění se neustále stupňovalo, mezi prosincem 1978 a červnem 1983 zabil deset lidí. V záři 1983 přibylo dalších pět mrtvých. Vyšetřovací tým byl sestaven v lednu 1983, aby ověřil, zda v oblasti neřádí sériový vrah. Sovětský svaz si to nechtěl připustit, že mají na svém území sériového vraha, to se u nich přeci neděje. Sériové vrahy má jen kapitalistická cizina.

Zohavená těla

Vyšetřovatelé tedy pátrali po gangu, co vraždí kvůli prodeji orgánů, nebo po duševně chorém člověku. Byl odstartován hon na homosexuály a pedofily. K vraždám se přiznalo několik mladíků v důsledku morbidního vyšetřování, dokonce tři gayové spáchali sebevraždu kvůli vyšetřování. Policie měla několik doznání, ale mrtvá těla se neustále objevovala. Během roku 1983 a 1984 přibylo kanibalskému řezníkovi 16 mrtvých lidí, dohromady to čítalo 31 obětí. Vyšetřovatelé do té doby objevili 23 těl, většina z nich byly děti. Měly uřezané části těla, otevřený hrudník nebo pobodané oči. Uřezával jim například prsa, vyjímal orgány, které pak vařil a jedl.

Masový vrah lákal na autobusovém nádraží další oběti, čehož si všiml jeden ze strážníků a zadržel ho. Našel u něho nůž a provaz. Andrejova krevní skupina se však lišila od té, kterou našli policisté u některých mrtvých. Kanibal byl propuštěn a mohl vraždit dál. Navíc policie pátrala po někom šíleném a ne po vzorném otci dvou dětí. Vyšetřování bylo marné a musel k tomu být vůbec poprvé v historii Ruska přizván psychiatr. Ten sestavil profil vraha. Jednalo se o muže ve věku 45-50 let, který v dětství trpěl a měl problém navazovat kontakt se ženami. V té době bylo Andrejovi 49. Dále stálo v posudku, že vrah je průměrně inteligentní a má ženu i děti. Jedná se o sadistu trpícího impotencí, pro kterého nůž představuje jeho nefunkční penis.

Poslední oběť

Poslední obětí byla dvaadvacetiletá dívka, díky které byl vlastně řádící vrah dopaden. Nejdříve se Čikatilo nechtěl přiznat, ale po několikahodinovém rozhovoru s psychiatrem se rozbrečel a postupně se doznával k vraždám. Oběti bodal do očí, protože slyšel, že v očích mrtvých se objevuje profil vraha. Skončilo to na neuvěřitelném čísle 56 zavražděných. Příběh monstra končí 14. února 1994, kdy byl odkázán k trestu smrti za obvinění z 52 vražd. Jedna kulka do hlavy ukončila strach místních obyvatel a uzavřel se tak jeden z nejvzácnějších a nejbrutálnějších případů sériového vraha Ruska.

Příběhem rostovského kanibala se inspiroval český režisér Petr Jákl (45) při natáčení hororu, kdy se trojice filmařů vydává na Ukrajinu a jejich cílem je natočit dokument o kanibalismu. Hladomor v letech 1932 až 1933 dohnal místní obyvatele ke strašlivým činům. Filmaři zde také narazili na stopu známého vraha Andreje Čikatila a nechali se zavést do jeho domu, kde se mělo vše odehrávat. Někteří považují film za první český horor, který sklidil opravdový úspěch. Snímek je z roku 2015 a nese název GHOUL.

+ Dalších 10 fotografií

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek