30 let od smrti Nataši Gollové: Připomeňte si smutný osud slavné prvorepublikové hvězdy
Dětství mezi vzdělanci
Na svět přišla 27. února 1912 jako Nataša Hodáčová do zámožné rodiny plné intelektuálů. Její dědeček Jaroslav Goll (po němž později zvolila umělecké jméno) byl významným českým historikem, její otec František Xaver Hodáč zase právníkem. Samotné Nataše se dostalo toho nejlepšího vzdělání – hrála na klavír, chodila do baletu, studovala v Anglii a plynule mluvila čtyřmi jazyky.
A zrodila se hvězda
Už jako mladou ji lákalo divadlo. Herectví a tanec studovala soukromě, ale než se na divadelních prknech prosadila, dostala první nabídku na roli ve filmu Kantor Ideál, kde pronesla jednu větu. Za první velkou roli ve filmu Bezdětná se prý dokonce styděla. Zvrat v její kariéře nastal v roce 1939, kdy byla obsazena do filmu Příklady táhnou, kde se projevil její komediální talent. Tehdy hrála v 8 filmech. Zlomové se pro ni staly komedie Eva tropí hlouposti a Kristián, kde vytvořila nezapomenutelnou dvojici s Oldřichem Novým.
Kariéra versus osobní život
Ačkoliv se Gollové na pracovním poli dařilo, v osobním životě to tak růžové neměla. Její největší láskou byl rumunský básník Tristan Tzara, s nímž se potkala v Paříži. Zamilovala se do něj natolik, že svému tehdejšímu příteli poslala vzkaz, že už se do Prahy nikdy nevrátí. Vztah ale vydržel jen pár měsíců.
Její další partner, herec František Vnouček, byl žárlivým tyranem a dokonce i přesvědčeným komunistou, který se po nějakém čase přiznal k homosexualitě.
Ani život s protektorátním šéfem a členem NSDAP jí nevyšel. Ačkoliv údajně nebyl nacistou a vznikla díky němu řada skvělých filmů, Gollová na vztah s ním doplatila. Byla obviněna z kolaborace. Dobrovolně se přihlásila jako pomocná sestra do Terezína, kde se nakazila tyfem a málem zemřela. Toto gesto ji bohužel před nenávistnými útoky nezachránilo.
Závislost jménem alkohol
V roce 1947 se herečka odstěhovala do Českých Budějovic, kde získala angažmá v Jihočeském divadle. Jeho ředitele Karla Konstantina si později vzala, ale ani tento vztah nebyl bezproblémový. Konstantin holdoval alkoholu, přesto s ním Gollová zůstala až do jeho smrti. V roce 1951 na přímluvu Jana Wericha dostala roli ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař a vrátila se do Prahy. Příležitostně hrála ve filmu, dostala angažmá v divadle. Poslední úspěch jí přinesl film Drahé tety a já.
Neštěstí, které herečku potkalo, ji ale zlomilo. Útěchu hledala v alkoholu. V 80. letech se jí velmi zhoršila artróza a musela do domova důchodců, kde v roce 1988 zemřela. Pohřbena je na Vyšehradském hřbitově.