5 otazníků kolem smrti Petra Kellnera: Havárii vrtulníku obestírá série podivností
Jak zemřel Petr Kellner
Vrtulník s Petrem Kellnerem na palubě se podle prvních závěrů vyšetřovatelů zřítil v horách ve výšce kolem 1 700 metrů nad mořem 33 kilometrů jihovýchodně od aljašského města Palmer. Došlo k tomu v sobotu zhruba v půl sedmé tamního času, tedy v neděli v půl páté ráno našeho času. Helikoptéra nejdříve narazila do hory, později se po ní svalila, po 250 metrech se zastavila.
Vyšetřování provádí Národní rada pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických (NTSB). Vyšetřovatelé mají ale nyní těžkou práci. Na Aljašce na místě havárie nyní panuje velmi nepříznivé počasí, jsou tam rozsáhlé sněhové bouře, panuje vysoké nebezpečí lavin, dostat se tam dá zase jen helikoptérou.
1: Záhada ztraceného vrtulníku
Expertům z NTSB se už podařilo stanovit, že mezi tím, než helikoptéra s Petrem Kellnerem na palubě (a dalšími pěti lidmi, pilot byl ale nalezen mimo stroj) přestala vysílat satelitní signál, který se používá na trasování, a časem, kdy byli záchranáři upozorněni, že stroj se ztratil, uběhly dvě hodiny. Dalších šest hodin pak trvalo, než se na místo havárie dostala pomoc.
To samozřejmě vyvolává mnoho otazníků. Přežil původně kromě snowboardisty Davida Horvátha i někdo další, kdo se ale už nedočkal pomoci? Proč byl pilot mimo stroj a ostatní uvnitř?
2: Nebezpečný horský terén
Může být platná hypotéza, že vrtulník letěl příliš nízko? Zachytil se snad o ledovec? V oblasti jsou prý silné vertikální proudy vzduchu a turbulence, které mohou způsobit odhození vrtulníku směrem k hoře a podobně. Byl na to pilot připraven, dostal podobné varování? V oblasti v minulosti kvůli tomu havarovalo dokonce i několik letadel.
Nehodu mohlo ovlivnit to, že se na poslední chvíli měnil pilot, protože u původního byl diagnostikován covid. Měl náhradník dostatek času a informací na to, aby si prozkoumal terén, prostředí, povětrnostní podmínky, a spočítal si, kolik bude potřebovat paliva?
3: Zodpovědnost pilota?
Existují tvrzení, že za drtivou většinu havárií vrtulníků mohou sami piloti Řízení helikoptér má být o mnoho těžší než pilotování letadel, které už dnes dobře zvládá automatika, a sebemenší chyba pilota ve vrtulníku může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Hrálo snad i tohle při nehodě roli?
Americký pilot Dan Gryder se domnívá, že pilot – Zachary Russell (†33) – mohl být před nárazem oslepen odrazem slunce od svahu.
Aby objasnili příčiny havárie, budou se experti zajímat o stav vzduchu (řídkost, proudění), provoz, předpověď počasí, výkon helikoptéry, pohyb osob, palivo a podobně.
Na to vše budou vyšetřovatelé hledat odpovědi.
4: Strach ze zničení stop
Vrtulník na rozdíl od letadel nemá klasickou černou skříňku, ale řada přístrojů zaznamenává spoustu údajů. Je otázka, zda zůstaly v nedotčeném stavu a zda se z nich data po vyzvednutí vraku koncem týdne podaří vyčíst. Vyšetřovatelé se ale obávají, aby trosky ještě předtím nezasypala sněhová bouře, která by vyšetřování mohla silně ovlivnit. Může se stát, že by zničila stopy, které by mohly spolehlivě vysvětlit přesné příčiny havárie.
Hodně se také spoléhá na výpověď jediného přeživšího Davida Horvátha
5: V čem Kellner letěl
Vrtulník AS350, kterému se říká Veverka, patří k nejlepším jednomotorovým helikoptérám na světě. Slouží k přepravě na těžko dostupná místa a do hor je prý naprosto ideální. Před 16 lety jako úplně první přistál na vrcholku nejvyšší hory světa Mount Everest
Podle Aviation Safety Network od roku 1975, kdy se stroj vyrábí, bylo zaznamenáno několik stovek havárií, avšak pouze deset jich bylo s oběťmi na životech.