64 let od běžeckého rekordu Emila Zátopka: Proč souhlasil s odsouzením Milady Horákové?

Zátopek chtěl být učitelem, život s ním měl ale jiný záměr.

Byl geniálním běžcem, který svému sportu věnoval vše.

Pokud chtěl závodit, musel podepsat i souhlas k odsouzení Horákové.

Zátopkova manželka Dana byla skvělou oštěpařkou. Dnes je jí 95 let.

Dnes uplyne 64 let od chvíle, kdy slavný sportovec Emil Zátopek zaběhl v Bruselu světový rekord na deset kilometrů. Stal se tak prvním člověkem na světě, který tak dlouhou trať uběhl pod 29 minut. Jaký byl vlastně Zátopek člověk a jaký život mu osud přichystal?

01. 06. 2018 17:53 | Autor psve

Emil Zátopek, rodák z Kopřivnice, je dodnes legendou. Muž, který se v roce 1954 stal prvním běžcem, jenž zvládl deset kilometrů pod dvacet devět minut, svými sportovními výkony fascinuje dodnes.

Narodil se do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. Už v šestnácti letech pracoval v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně, na které i studoval chemii, a kde také začal v devatenácti letech shodou okolností trénovat. O tři roky později pokořil rekord v běhu na 2000, 3000 a 5000 metrů. Byl vybrán do československého reprezentačního týmu na mistrovství Evropy 1946, kde skončil pátý.

Emil Zátopek, přezdívaný Hrozný

Jeho tréninkový plán všechny udivoval. Když se připravoval na závody, běhal v kanadách. To aby měl pak při běhu pocit lehkých nohou. Svou manželku, oštěpařku Danu, si hodil na záda, a tak s ní běhal klidně třikrát denně. Trénoval za každého počasí – za sněhu, za bouřky. Není divu, že si vysloužil přízvisko Emil Hrozný či Česká lokomotiva.

Na prvním místě svatba

Když se chtěl Zátopek oženit s Danou, neměli to jednoduché. S jejich svatbou nesouhlasila ani její rodina, a pak ani komunistický režim Zátopková měla totiž hodně nepohodlných příbuzných. Emil se ale nehodlal vzdát. Říkal, že raději skončí s během, než aby si nemohl Danu vzít. Svou vyvolenou nakonec pojal za manželku v roce 1948. Děti ale nikdy neměli.

Souhlas s odsouzením Milady Horákové

Zátopek byl v tehdejším Československu idolem. Běhal jako vítr, všechny porážel. Byl ale také vojákem, členem komunistické strany a pokud chtěl závodit, musel například veřejně souhlasit s odsouzením doktorky Milady Horákové. Od roku 1956 byl také tajným spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky.

Když Zátopek s běháním skončil, pracoval na ministerstvu obrany. Z armády ale musel odejít kvůli podepsání 2000 slov. Nějakou dobu nemohl najít práci. Zaměstnání našel až u podniku Stavební geologie a šest let hloubil studny. Zemřel po dlouhé nemoci v roce 2000 ve věku 78 let.