Český herec, divadelník, scenárista a spisovatel Jan Werich (celým jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich) se narodil 6. února 1905 na pražském Smíchově. Zemřel 31. října 1980 v Praze ve věku 75 let.
Nejznámější filmy a seriály
Kariéra
Jan Werich se narodil jako jedináček v rodině pojišťovacího úředníka. Je považován za jednoho z nejmilovanějších a nejmoudřejších Čechů. Už v roce 1914 se seznámil se svým nejlepším přítelem i budoucím parťákem Jiřím Voskovcem Chodili spolu na reálné gymnázium v Křemencově ulici, z kterého Werich přešel na smíchovské gymnázium. Poté následovalo nedokončené studium práv.
V roce 1927, když mu bylo 22 let, uvedli spolu s Voskovcem v pražské Umělecké besedě představení Vest pocket revue. Ještě toho roku se soubor stal součástí Osvobozeného divadla Voskovec a Werich (V+W) hry psali i hráli a navíc se u toho skvěle bavili. Stejně jako publikum. Hudebně jim u toho od konce 20. let 20. století asistoval hudební skladatel a jazzman Jaroslav Ježek Tváře měli namalované na bílo s výrazem antických masek, hráli a zpívali jako o život. Představení měla obrovský úspěch. Proto Werich zanechal studia práv a rozhodl se věnovat jen divadlu.
Mezi jednotlivými představeními vedli improvizované dialogy plné chytrého humoru a jiskřivého vtipu - tzv. forbíny (předscény). Politické napětí blížící se 2. světové války mělo vliv na repertoár divadla. Uveďme třeba hry Osel a stín, Balada z hadrů, Těžká Barbora nebo Past na oko. Na podzim roku 1938 bylo Osvobozené divadlo uzavřeno.
Voskovec a Werich emigrovali do USA, stejně jako Jaroslav Ježek, který roku 1942 v New Yorku zemřel. Hráli tam v různých divadlech a jejich hlas byl slyšet z vysílání amerického rozhlasu pro Československo. Po válce se z emigrace vrátili a zkoušeli obnovit Osvobozené divadlo. Zatahující se železná opona té divadelní moc nepřála. Voskovec roku 1948 odešel nejprve do Francie a následně znovu do Ameriky. Werich zůstal doma. Působil v Divadle satiry, byl ředitelem v Divadle ABC a pracoval Hudebním divadle v Karlíně Jeho novým parťákem se stal Miroslav Horníček se kterým jim fungovala chemie na jevišti podobně jako s Voskovcem. Obnovili i tradici skvělých forbín.
V roce 1963 mu byl udělen titul národní umělec, což bral trochu s despektem a humorem sobě vlastním. V období normalizace totiž nesměl vystupovat v rozhlase ani televizi. V roce 1968 podepsal manifest Dva tisíce slov. Tehdejší mocnáři tvrdili, že následně podepsal i Antichartu, ale on přitom podepsal pouze prezenční listinu shromáždění, kam šel z obavy, že by mu nedovolili vycestovat do USA za Voskovcem, se kterým se chtěl naposledy vidět.
V letech 1945–1980 bydlel na pražské Kampě v ulici U Sovových mlýnů ve stejném domě jako básník Vladimír Holan, označovaném jako dům Dobrovského nebo také Werichova vila. Napsal knihy vzpomínek, sbírku pohádek Fimfárum a cestopis Italské prázdniny. Díky němu vznikla i spousta dnes už téměř zlidovělých písniček jako třeba Babička Mary Ezop a brabenec nebo Život je jen náhoda
Osobní život
V roce 1929 se Jan Werich oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou Houskovou. Jejich dcera Jana Werichová byla herečka a překladatelka. Werichova jediná vnučka Zdeňka Kvapilová, přezdívaná Fanča (*1967), provdaná Hulíková, vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku.
Poslední roky života prožil v dobrovolném ústraní. Zemřel v roce 1980, je pochován na Olšanských hřbitovech
Jeho nemanželským synem je Jiří Werich Petrášek který se pravdu o svém biologickém otci dozvěděl až ve svých 24 letech.
