Agresivní sršeň dobývá Evropu. Hmyz oběť pronásleduje a pak bodne
Oproti sršni, kterou známe u nás, je ta asijská mnohem více nebezpečná. Ty naše (sršeň obecná) totiž útočí na člověka pouze v případě ohrožení, za to sršně z Asie útočí i v momentě, když je člověk v blízkosti jejich hnízda. Dokonce svou oběť pronásledují, dokud ji nedostihnou. Pak útočí a bodají.
Asijská sršeň se poprvé objevila ve Francii v roce 2004. Od té doby se šíří celou Evropou. Během prvních roků se šířila rychlostí 100 kilometrů za rok. Rychlost postupu se ovšem snížila, nicméně i tak hrozí, že se v nejbližších letech dostane do České republiky.
"Druh se stále šíří na východ a na sever. Předpokládám, že v současné době bude již v Bavorsku. Odhaduji tak 150 až 200 kilometrů od našich hranic, možná i blíže," uvedl pro Blesk.cz entomolog Jakub Straka.
Největší nebezpečí pak hrozí včelařům a jejich včelám. Protože sršeň asijská je dravec a včelstva napadá ve velkém. Podle odborníků by situaci mohla pomoci vyřešit silná zima, kterou by populace asijského vetřelce neměla přežít.
Jak funguje jed?
Jed sršní asijských je směsicí látek s nízkou, střední i vysokou molekulární hmotností. Obsahuje zejména peptidy a proteiny s enzymatickou funkcí. Peptidy jsou podobné melitinu ze včelího jedu. Po bodnutí může u zasažených lidí dojít k těžké alergické reakce. Přichází otoky, nevolnost a za jistých okolností i smrt.
Detailní záběr na žihadlo najdete ve fotogalerii pod textem.