Anděl smrti v bílém plášti: Michael Swango trávil pacienty, zkoušel to i na kolegy
Místo záchrany rozdával smrt. Michael Swango, americký lékař, kterému se přisuzuje až šedesát vražd pacientů a kolegů, proměnil nemocnice v místa hrůzy. Miloval jedy a na svých pacientech s nimi prováděl pokusy. Jak uvádí knihy Za oponou vraždy, oznamování o skonu rodinným příslušníkům si dokonce užíval.
Michael Joseph Swango se narodil 21. října 1954 v Tacomě ve státě Washington jako prostřední ze tří dětí. Jeho otec John Virgil Swango byl veterán z Vietnamu, který zapíjel své deprese z války a s láskou dětem vyprávěl o hrůzách a zabíjení, jež zažil.
Mladý Swango byl vzorným studentem a vynikal akademicky i hudebně – na střední škole hrál na klarinet. Po maturitě nastoupil k námořní pěchotě, odkud byl v roce 1976 propuštěn, aby se mohl věnovat studiu medicíny. Už tehdy si však jeho spolužáci všimli jeho zvláštní fascinace smrtí a umírajícími pacienty. "Ačkoli byl považován za brilantního studenta s potenciálem stát se skvělým lékařem, nikdo neměl dojem, že by hledal způsob, jak zoufalým pacientům pomoci. Zdálo se, že nejvíc ho baví být nablízku jejich utrpení," uvádí Bruce Sackman, autor knihy Za oponou vraždy: Zvláštní agent Bruce Sackman pátrá po lékařích a zdravotních sestrách, kteří zabíjejí naše veterány.
První travičské pokusy
Po ukončení lékařské fakulty v roce 1983 nastoupil Swango na stáž v Ohio State University Medical Center, kde se rázem zvýšil počet úmrtí. Jedna žákyňka jej dokonce nahlásí za manipulaci s kapačkou těsně předtím, než pacient utrpěl záchvat a zástavu dechu. Pacient přežije, ale sestry podezřívají Swanga z pěti dalších úmrtí na oddělení. Vedení nemocnice však jen provede výslech a toto podezření odmítne.
Během jednoho roku nečekaně zemřelo sedm pacientů, o které se Swango staral, z toho tři během pouhých dvou dnů v únoru 1984. "Jedné 72leté ženě bylo řečeno, že půjde domů ještě ten den, než zemřela poté, co se jí po návštěvě Swanga srazila krev. Téhož dne jiná pacientka začala po vyšetření Swangem silně krvácet ze všech tělesných otvorů, dokonce i očima. Rezidentní lékař neměl pro krvácení žádné vysvětlení," uvádí Sackman. Následujícího dne otrávil asi dvaadvacetiletou ženu, která se zotavovala z banální střevní operace. Měl jí dát injekci, o které později tvrdil, že byla na zvýšení krevního tlaku, k čemuž však neměl žádný rozumný lékařský důvod.
"Swango kolem sebe a pacientky zatáhl závěs a požádal matku ženy, aby opustila místnost. Matka nechápala, proč ji chce lékař vyhnat z pokoje, ale po krátké hádce ustoupila. O několik minut později Swango konfrontoval ženu s postojem, který se zdál být téměř vítězný. 'Teď už je mrtvá,' usmál se Swango: 'Můžete se na ni jít podívat.' Matka ženy podala stížnost do nemocnice, ale proti Swangovi nebylo podniknuto žádné opatření."
Téhož roku mu Státní úřad v Ohiu udělil lékařskou licenci. Swango dokončí stáž, ale není pozván, aby zůstal na neurochirurgické rezidentuře. Našel si tedy práci jako záchranář v Quincy, kde se záhadně zhoršoval zdravotní stav jeho kolegů po vypití kávy či snědení jídla, které připravil. Policie prohledá jeho dům a najde minilaboratoř jedů, včetně ručně psaných receptů na ricin, botulismus a přesycený kyanid. Soud ho v roce 1985 odsoudí za otravu, která nebyla smrtelná, na pět let.
Smrt v bílém plášti
Po dvou letech byl Swango podmínečně propuštěn a dál se snažil proniknout do zdravotnictví. Pod falešnými jmény na základě padělaných dokumentů získával pozice v nemocnicích po celých Spojených státech, kde se opakoval stejný scénář. Pacienti náhle umírali. Jeho minulost nakonec však vždy vyplynula na povrch, načež nemocnice reagovaly pouhým propuštěním. Až v roce 1994 je na něj vydán zatykač za podezření z podvodu.
Swango tedy uprchne do Zimbabwe, kde mu v nemocnici v Mnene opět umírají pacienti. Poměrně rychle na něj padne podezření a hrozí mu vězení. Najde si tedy práci v nemocnici v Saúdské Arábii. Když se ale vrací do USA, aby získal vízum, je na letišti v Chicagu zatčen kvůli federálnímu obvinění z podvodu. Přiznává vinu a v roce 1997 je odsouzen ke třem letům vězení.
Tři doživotní tresty
Ač proti němu neměli žádné přímé důkazy, státní zástupci si byli jeho travičskou kariérou jisti a báli se, že po propuštění bude vraždit dál. Exhumovali proto několik těl jeho bývalých pacientů, ve kterých byly nalezeny stopy jedů, což by však stále nestačilo k odsouzení. Až když mu bylo oznámeno, že hned po propuštění z nemocnice bude vydán do Zimbabwe, kde by mu hrozil trest smrti, přiznal se k vraždám tří pacientů. V roce 2000 byl odsouzen ke třem po sobě jdoucím doživotním trestům bez možnosti podmínečného propuštění, a jak uvádí Columbus Monthly, dnes si svůj trest odpykává ve věznici Supermax v Coloradu.