Atentát na Hitlera: Mohl být nejslavnějším mužem historie. Plukovníkův plán skončil fiaskem
Málokterý pokus o převrat v nacistickém Německu měl takovou šanci na úspěch jako operace Valkýra. Adolf Hitler se na začátku druhé světové války těšil velké oblibě u obyvatel i vojáků třetí říše. Mělo jít o vůdce, který zemi pozvedne z marastu, ze kterého se Německo vytahovalo od první světové války. A Hitlerovi se to i povedlo, jenže pak chtěl víc. Mnohem víc.
Na frontě v Rusku umíraly desetitisíce nacistických vojáků, nemluvě o Normandii a Africe. Do toho se mezi vedení armády dostávaly zprávy o genocidě Židů, což u některých lidí ještě více umocnilo hněv vůči doposud tolik zbožňovanému führerovi. Mezi nimi byl i plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, který zprvu Hitlera podporoval, protože chtěl Německu vrátit zašlou čest. To ho ale údajně přešlo právě poté, co se dozvěděl o masakrech Židů.
Plán neměl chybu, jenže...
Začal tedy spolu s dalšími důstojníky osnovat plán na svržení Hitlera. Valkýra, jak operaci pojmenovali, měla proběhnout snad na všech úrovních. Převrat se měl uskutečnit jak v armádě, tak v politice, roznětkou pak měla být smrt Hitlera, po které by se jeho podporovatelé vzdali. Stauffenberg totiž doufal, že následně vyjedná mír a ukončí válku. Rozhodl se tedy, že Hitlera sám zabije.
Původně se datum změnilo dvakrát, protože Stauffenberg si přál zavraždit spolu s Hitlerem i nacistické pohlaváry Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Ti ale svou účast vždy zrušili, a tak se nakonec plukovník rozhodl vykonat atentát i bez jejich přítomnosti. Za místo si vybral poradu ve Vlčím doupěti. Plán to byl ideální, stačilo nastražit bombu do bunkru, odjet a zabít přitom všechny přítomné. Jenže jak se ukázalo, plán je jedna věc, skutečnost druhá.
V první řadě se totiž změnilo místo konání schůzky. Z bunkru, kde by exploze pravděpodobně s jistotou zabila všechny přítomné, se porada přesunula ven do dřevěného domku. Dalším zádrhelem byl fakt, že Stauffenberg nestihl dokončit sestavení bomby, protože byl vyrušen. Trhaviny v kufříku tak byla poloviční. Ani to nepřesvědčilo plukovníka, aby atentát vzdal. Před poradou umístil kufřík k židli, kde měl sedět Hitler, a odjel.
Následovaly rozsáhlé popravy
Zatímco Stauffenberg mířil do Berlína dokonat puč, bomba opravdu explodovala a zabila čtyři důstojníky. Hitler mezi nimi ale nebyl, ve skutečnosti měl sotva škrábance. To ale Stauffenberg netušil. Spekuluje se o tom, že bombu někdo přesunul na opačný konec stolu nebo si Hitler sedl jinam. Tak či tak, výsledek byl totální fiasko a operaci, která byla dlouho pečlivě připravována, to odsoudilo k záhubě.
Následoval führerův hněv v podobě poprav, vyslýchání a mučení. Nejprve popravili Stauffenbergova bratra, pak 24. července i samotného strůjce atentátu. Poté, co se provalilo, že do spiknutí byl zapleten i geniální stratég Erwin Rommel, dostal na výběr. Buď popravu, anebo sebevraždu kyanidovou kapslí s tím, že se řekne, že podlehl zraněním z boje. Rommel se tedy rozhodl ochránit svou rodinu a zabil se. Jeden z nejvýraznějších pokusů o převrat v nacistickém Německu byl u konce.
Režisér Bryan Singer natočil o atentátu v roce 2008 film Valkýra. Stauffenberga si v něm zahrál slavný herec Tom Cruise, po jeho boku zářily i britské hvězdy Kenneth Branagh a Bill Nighy. Válečný snímek byl chválený jak diváky, tak kritiky.