Atentát na Hitlera: Mohl být nejslavnějším mužem historie. Plukovníkův plán skončil fiaskem
Málokterý pokus o převrat v nacistickém Německu měl takovou šanci na úspěch jako operace Valkýra. Adolf Hitler se na začátku druhé světové války těšil velké oblibě u obyvatel i vojáků třetí říše. Mělo jít o vůdce, který zemi pozvedne z marastu, ze kterého se Německo vytahovalo od první světové války. A Hitlerovi se to i povedlo, jenže pak chtěl víc. Mnohem víc.
Na frontě v Rusku umíraly desetitisíce nacistických vojáků, nemluvě o Normandii a Africe. Do toho se mezi vedení armády dostávaly zprávy o genocidě Židů, což u některých lidí ještě více umocnilo hněv vůči doposud tolik zbožňovanému führerovi. Mezi nimi byl i plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, který zprvu Hitlera podporoval, protože chtěl Německu vrátit zašlou čest. To ho ale údajně přešlo právě poté, co se dozvěděl o masakrech Židů.
Plán neměl chybu, jenže...
Začal tedy spolu s dalšími důstojníky osnovat plán na svržení Hitlera. Valkýra, jak operaci pojmenovali, měla proběhnout snad na všech úrovních. Převrat se měl uskutečnit jak v armádě, tak v politice, roznětkou pak měla být smrt Hitlera, po které by se jeho podporovatelé vzdali. Stauffenberg totiž doufal, že následně vyjedná mír a ukončí válku. Rozhodl se tedy, že Hitlera sám zabije.
Původně se datum změnilo dvakrát, protože Stauffenberg si přál zavraždit spolu s Hitlerem i nacistické pohlaváry Heinricha Himmlera a Hermanna Göringa. Ti ale svou účast vždy zrušili, a tak se nakonec plukovník rozhodl vykonat atentát i bez jejich přítomnosti. Za místo si vybral poradu ve Vlčím doupěti. Plán to byl ideální, stačilo nastražit bombu do bunkru, odjet a zabít přitom všechny přítomné. Jenže jak se ukázalo, plán je jedna věc, skutečnost druhá.
V první řadě se totiž změnilo místo konání schůzky. Z bunkru, kde by exploze pravděpodobně s jistotou zabila všechny přítomné, se porada přesunula ven do dřevěného domku. Dalším zádrhelem byl fakt, že Stauffenberg nestihl dokončit sestavení bomby, protože byl vyrušen. Trhaviny v kufříku tak byla poloviční. Ani to nepřesvědčilo plukovníka, aby atentát vzdal. Před poradou umístil kufřík k židli, kde měl sedět Hitler, a odjel.
Následovaly rozsáhlé popravy
Zatímco Stauffenberg mířil do Berlína dokonat puč, bomba opravdu explodovala a zabila čtyři důstojníky. Hitler mezi nimi ale nebyl, ve skutečnosti měl sotva škrábance. To ale Stauffenberg netušil. Spekuluje se o tom, že bombu někdo přesunul na opačný konec stolu nebo si Hitler sedl jinam. Tak či tak, výsledek byl totální fiasko a operaci, která byla dlouho pečlivě připravována, to odsoudilo k záhubě.
Následoval führerův hněv v podobě poprav, vyslýchání a mučení. Nejprve popravili Stauffenbergova bratra, pak 24. července i samotného strůjce atentátu. Poté, co se provalilo, že do spiknutí byl zapleten i geniální stratég Erwin Rommel, dostal na výběr. Buď popravu, anebo sebevraždu kyanidovou kapslí s tím, že se řekne, že podlehl zraněním z boje. Rommel se tedy rozhodl ochránit svou rodinu a zabil se. Jeden z nejvýraznějších pokusů o převrat v nacistickém Německu byl u konce.
Režisér Bryan Singer natočil o atentátu v roce 2008 film Valkýra. Stauffenberga si v něm zahrál slavný herec Tom Cruise, po jeho boku zářily i britské hvězdy Kenneth Branagh a Bill Nighy. Válečný snímek byl chválený jak diváky, tak kritiky.
Kate Matl odhalila zákulisí Pájova geniálního tahu. Prozradila, zda to byl kmenový plán
Související články

Rodný dům Adolfa Hitlera dostane nový účel: Budou se tam školit policisté o lidských právech

Kanye West v rozhovoru chválil Hitlera: Dělal i dobré věci, vynalezl dálnice, tvrdil

77 let od úmrtí diktátora Třetí říše: Zrůdný německý Jekyll a Hyde očima psychologů

Top 6 zajímavostí o otci nacistického diktátora. Kdo byl Alois Hitler?
