Basa, kde seděl Řepka, se dostala až do seriálu Netflixu: Bory se zařadily mezi nejdrsnější věznice světa

Česká republika patří mezi největší výrobce pervitinu. Není se proto čemu divit, že plzeňská věznice Bory je právě jím prolezlá a je nemožné jej udržet za jejími zdmi. Právě proto si ji vybral britský publicista Raphael Rowe do svého dokumentárního cyklu Nejdrsnější věznice světa, kde tak bude borská věznice konkurovat například mexické El Hongo či kolumbijské Bogotě.

Ač dozorci vše kontrolují a pomáhají jim k tomu i speciálně cvičení psi, drogy se dostanou všude, jak přiznává i jeden z vězňů, vystupující v krátké upoutávce.

Historie věznice Bory

Historie plzeňské věznice se začala psát v roce 1870. Při projektování bylo zvoleno paprskovité architektonické řešení, které bylo zřejmě poprvé použito anglickým architektem Williamem Blackburnem při výstavbě věznice v Ipswichi v Anglii a dále zdokonalováno v USA. Asi nejznámějším příkladem je věznice ve Filadelfii, z toho vychází i označení filadelfský nebo pensylvánský systém.

Věznice se v průběhu let stala známou především vězněním osob odsouzených z politických důvodů. V roce 1894 se zde ocitlo 33 z 68 odsouzených v politickém procesu s 'Omladinou', včetně budoucího prvního ministra financí Československé republiky, Aloise Rašína.

Mnohem později, během vykonstruovaných politických procesů po nástupu komunismu, tu byl mučen divizní generál Heliodor Píka, který zde byl následně také jako jediný i popraven a posmrtně pak uznán nevinným.

Ještě později, na přelomu 70. a 80., zde seděl například pozdější prezident Václav Havel, pozdější ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier, Pavel Wonka, mnozí další signatáři Charty 77, členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, současný pražský arcibiskup Dominik Duka a řada dalších neposlušných normalizačnímu režimu. Do věznice se ale dostaly i celebrity, jako třeba bývalý vynikající fotbalista a také věčný bouřlivák Tomáš Řepka.

DRAMA

Depp vs. Heard: Diváci nový dokument cupují. Dělá z Amber oběť a hrdinku, zlobí se

Kdo je Raphael Rowe?

Dokumentem provází publicista a moderátor Raphael Rowe, který si sám odseděl dvanáct let v britském vězení za vraždu a sérii loupežných přepadení.

V prosinci 1988 došlo u dálnice M25 k sérii ozbrojených loupeží, které završila brutální vražda kadeřníka Petera Hurburgha, kterého spolu s jeho partnerkou trojice útočníků pod pohrůžkou střelné zbraně vytáhla z auta, svázala a zbila.

Dvacetiletý Raphael Rowe byl brzy poté zatčen ve svém domě a spolu se svými přáteli Michaelem Davisem a Randolphem Johnsonem byl následně roku 1990 odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Případ byl od začátku zvláštní. Všichni tři odsouzení byli černoši, ačkoli čtyři z pěti přeživších obětí útoků původně policii řekly, že alespoň jeden z útočníků byl běloch. Neexistoval také žádný přímý forenzní nebo identifikační důkaz, který by je se zločiny spojoval.

Přítelkyně, která u soudu vypovídala proti Rowovi, se v dopise přiznala, že lhala, a jeden ze svědků byl sám usvědčený zločinec. Přesto bylo první odvolání v roce 1993 zamítnuto, než se případem o čtyři roky později znovu zabývala Komise pro přezkoumávání trestních případů a samostatně Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že jim byl odepřen spravedlivý proces.

Z vězení, o kterém mu bylo řečeno, že již neopustí, vyšel Rowe a jeho přátelé v červnu 2000, kdy byli zproštěni viny. Nyní cestuje v utajení i oficiálně s kamerou po věznicích v různých koutech zeměkoule, aby lidem ukazoval podmínky, v jakých tam vězni žijí. A proč se dobrovolně vrací do míst, ze kterých se tak dlouho snažil dostat? "Jsem poznamenán svými životními zkušenostmi, ale nenechám jsem se jimi omezovat," jak uvádí na svém blogu.

Sedmá série dokumentu Nejdrsnější věznice světa od Netflixu bude mít premiéru 15. září 2023.

+ Další fotografie

Julie Hojdyszová jako oběť nechutného obtěžování. Odporná zpráva od zvrhlého fanouška