Bez černý léčí a je z něj skvělá marmeláda: Další druhy vás mohou otrávit!

Černý bez se hodí i k přípravě vína

Začneme bezem černým, který je zcela bezpečný a má široké využití jak v léčitelství, tak v kuchyni. Jeho květy se dříve dokonce smažily a výslednému pokrmu se říkalo kosmatice. Připravit kosmatici není nic složitého. Čerstvě natrhané květy černého bezu se prostě obalí v těstíčku z vajec a mouky a smaží se v horkém oleji stopkami směrem vzhůru podobně jako placky. Pak se stopky odstřihnou, placka se otočí a dosmaží i na druhé straně.

Častěji se však v současnosti květy bezu využívají na bezový med a bezinkový sirup, který je základem k výrobě domácích limonád. Bezový sirup se zázvorem a limetkou vám přijde k duhu. Z plodů bezu černého si můžete připravit vynikající marmeládu.

Vyrábí se také bezové víno nebo odvar z bezových květů, který slouží jako přírodní lék. Tato rostlina je plná prospěšných látek. Květy bezu obsahují například omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. V plodech zase najdeme vitamíny C a B a karoteny. Při konzumaci si ale právě na plody musíte dát pozor - neměly by se jíst syrové. Je to proto, že působí projímavě. Tepelná úprava je této vlastnosti rychle zbaví.

Červený bez se hodí na výrobu domácího mýdla

Na pasekách a na okrajích lesů, kam svítí hodně slunce, můžete narazit na bez červený, kterému se také říká bez lesní nebo bzinčí. Poznáte ho především podle jeho sytě červených bobulí. Jakkoli lákavě může tato rostlina vypadat, dejte si pozor: oproti bezu černému je totiž tento druh jedovatý. I když se to týká hlavně kůry a listů, mírně jedovatou látku amygdalin obsahují také semena bezu červeného, jejichž konzumace může citlivějším jedincům uškodit.

Bobulky připomínající červené korálky jsou bezpečné, až když je povaříte a semena z nich odstraníte. Milovníci přírodní kosmetiky mohou šťávu z červených bezinek využít k výrobě domácího mýdla.

Letní recepty

Nechte se překvapit neobvyklou chutí. Přinášíme vám letní recepty, které zvládnete v pár krocích

Pozor na další jedovatý druh

Třetím druhem je bez chebdí. Slovo chebdí pochází ze staročeského výrazu chamradí, což bylo označení pro plevel a další neužitečné rostliny. To na bez chebdí dokonale sedí, protože byste se mu měli raději vyhnout obloukem. Celá rostlina totiž obsahuje toxické látky. Pro nás jsou nejvíce nebezpečné plody, které jsou téměř k nerozeznání od bezu černého. Ty dále obsahují řadu kyselin, třísloviny, hořčiny a antokyan, který se využívá jako přírodní barvivo.

Pokud se otrávíte bezem chebdí, dostaví se obvykle průjem a zvracení, v některých případech pak i závratě. To může být nepříjemné, a především u malých dětí potenciálně hodně nebezpečné. Pokud někdo pozře jen malou dávku a není mu na umření, měl by odpočívat, hodně pít a snažit se jed z těla vyloučit.

Rada zní, že pokud si nejste jisti, zda máte bez černý nebo bez chebdí, raději to neriskujte. Toxické účinky bobulí bezu chebdí částečně ztlumí tepelné zpracování.

Jak poznat bez černý a další možnosti jeho využití ➔

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek