Blanka (54): Manžel chodil každý večer za sousedem. Nestačila jsem se divit, co spolu dělají
Blanka neměla nic proti tomu, když šel manžel k sousedovi na pivo. Netušila však, že se to zvrtne natolik, že tam Jarda bude pečený vařený každý večer. Jednou v noci si pro něj došla. Nestačila se divit tomu, co se sousedem v zahradním domečku dělají.
Jarda (58) nikdy nijak zvlášť alkoholu neholdoval. Sem tam si dal pivo, ale opilého jsem ho za naše manželství viděla skutečně jen párkrát. To, co předvádí poslední týdny, to je ale nad moje chápání.
Každý den mizel s flaškou za sousedem
Před rokem, kdy začal první lockdown, jsme si čas doma docela užívali. Dodělali jsme resty na zahradě a vymalovali jsme celý dům. Já jsem se začala věnovat šití a Jarda trávil čas v garáži. Neměla jsem pocit, že by nám něco chybělo. Netrpěli jsme ponorkovou nemocí, protože do práce jsme částečně chodili dál.
Zhruba někdy v lednu na nás přes plot zamával soused. Manžel vyšel ven a Karel mu pověděl: „Ty, Jardo, pojď, dáme jedno přes plot. Já to nechci pít sám.“ Neviděla jsem v tom problém. Jarda šel a nakonec si dal se sousedem piva dvě. Kontakt s druhými je důležitý, takže jsem nic nenamítala. Já jsem si mohla alespoň pustit romantický film.
Stalo se z toho pravidlo. Padla sedmá hodina večer a Jarda šel automaticky s lahváčem na zahradu. Jeho čas návratu se neustále prodlužoval. V únoru už to fungovalo tak, že se Jarda vracel v jednu ráno, a to zcela na mol. Jeho rána byla těžká a neúnosná pro nás oba. Musel si místo snídaně dát pivo na spravení.
Načapala jsem je v zahradním domku
Už v poledne na něm bylo vidět, jak se těší na večer. „Co kdybys taky jednou zůstal se mnou doma? Co Karlova manželka, té to nevadí, že je každý večer sama?“ zeptala jsem se manžela. Ten v tom měl jasno: „Vždyť jsme spolu pořád, tak mi to dopřej, jo?“ V sedm hodin šlápnul na zmizík a už byl venku.
Když jsem se ve dvě ráno probudila a Jarda nikde, vjel do mě vztek. V noční košili jsem šla k sousedovi na zahradu. Máme mezi sebou vrátka, která se dají lehce otevřít. Viděla jsem, že se svítí v zahradním domku. Šla jsem rovnou tam. Je tam malé okénko, přes které jsem nejprve nakoukla, co tam vlastně dělají.
Tomu, co jsem zahlédla, jsem se zdráhala uvěřit. Koukali na porno. Vedle sebe vypité láhve od piva. Vtrhla jsem dovnitř. „Tak tohle tady celé večery děláte?! Že se nestydíte. Jste jako puberťáci. Tvoje manželka to ví, Karle?“ vychrlila jsem na ně a čekala jsem, co se bude dít. „Jestli to ví manželka? Té jsem zcela ukradený, proto sedím tady,“ řekl soused.
Přišel se mi omluvit s kytkou
Jarda mi v opilosti řekl: „Dokoukám jednu pasáž a hned jsem doma. A teď už jdi.“ Práskla jsem dveřmi a šla domů. Usnout jsem ale nedokázala. Byla jsem vzteky bez sebe. „Co si o sobě jako myslí? Dva měsíce chodí každý večer vedle a já pak zjistím, že tam čumí na porno? Je to normální?“ mluvila jsem v tom rozrušení nahlas. Jarda přišel ve čtyři ráno a táhlo to z něj ještě v jedenáct.
Nemluvila jsem s ním. Pořádně vystřízlivěl až k večeru. Pak se sebral a na hodinu zmizel. Vrátil se s proutky zlatého deště. „Moc se ti omlouvám. Vím, že jsem to přeháněl. Nechci skončit jako Karel. Manželka ho opustila právě proto, že začal hrozně pít. Odpusť mi to.“ Dnes, když padne sedmá hodina, začínáme hrát karty.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.