Bouchly dveře a bylo ze mě číslo S8ZUS6. Tomáš Řepka popsal, jak se v base odrazil ZE DNA

Tomáš Řepka strávil v Praze na Ruzyni a na Borech několik měsíců.

Tomáš Řepka se kvůli knize Deník ze dna vrátil do vězeňského mundúru.

EXKLUZIVNĚ

Když před rokem Tomáš Řepka (46) nastupoval svůj trest, zajímala se o něj všechna média v zemi. I když nyní je už čtyři měsíce venku, doteď držel pod pokličkou, co všechno za zdmi věznic prožíval. Až teď promluvil. Jen co se za ním zavřely dveře „lapáku“, nastala obrovská proměna jeho života. Máme tu další ukázku z knihy Deník ze dna.

19. 05. 2020 20:54 | Autor David Zápal

Svět se zmenšil

Když nastupoval do ruzyňské věznice, novináři se mohli přetrhnout kvůli jeho záběrům a citacím. Tomáš Řepka (46) ale nepronesl ani slovo, nechtěl dělat nikomu radost, navíc v něm pochopitelně probíhal velký vnitřní souboj. I ten největší frajer pod sluncem má totiž při nástupu do lochu obavy, co ho čeká.

Co tedy ve skutečnosti prožíval? Z toho se vyznal až teď.

„Zazvoním na věznici a během vteřin se otevřou dveře. Vejdu a ozve se rána, jak se zabouchly. Strašná rána. Za sebou slyším řev štábů a cvakání jejich foťáků. Najednou všechno ztichne. Svět se zmenšil. Stojím v krychli, kde je ticho hlasitější než ten řev venku,“ píše Tomáš Řepka ve své zatím nejdrsnější knize Deník ze dna, která vychází už v pátek 22. května.

Stal se číslem

„Probíhá moje identifikace, rentgen a stávám se číslem S8ZUS6. Oficiální příjem. Stávám se vězněm. Odevzdávám civil a nafasuji tepláky, pantofle a ložní prádlo. Policisté na mě se zájmem koukají. U pasu pistoli. V obličeji nedůvěru,“ píše dál Tomáš.

Ten měl původně sedět dva a půl roku, nakonec mu ale soudy trest zkrátily kvůli započtení veřejně prospěšných prací, takže mohl jít po sedmi měsících na podmínku domů

Čtěte také: Tomáš Řepka exkluzivně: Co mu vězení dalo a vzalo?

Začátek byl nejhorší

Začátky ale byly i pro něj pekelné.

„Nestíhám si uvědomovat, co se okolo mě děje, ale začínám chápat, co se mi ti, co tohle zažili, snažili říct. ‚Přijímač je nejhorší.‘ Nevíte, co vás čeká, ani za minutu, natož za hodinu. Přestali jste být pánem svého času. Váš život do nejmenších detailů řídí někdo jiný,“ svěřuje se Řepka papíru.

Pomyslná ztráta jména a příjmení, proměna na identifikační znak, pod kterým je člověk u Vězeňské služby veden, to je pro člověka zvenku, který prostředí zažívá poprvé, velký zásah do psychiky.

„Že máte žízeň, že si potřebujete odskočit? Že se vám dělá zle při představě, co bude dál, a zaplavuje vás úzkost? Strčte si to někam. Tady vládne pevná ruka, identitu jste právě ztratili,“ dodal Řepka.

Již brzy další ukázky z knihy Tomáše Řepky: Deník ze dna, vycházející již v pátek.