Brněnská zpravodajka Nela Slováková: Bože, kvůli Kometě Brno se o Vánocích hrabu v popelnicích!
No čau!
Spěchám na zápas Komety. Klasicky a jako vždy nestíhám. Hledám nějakou sportovní bundu, vhodnou na zimák. Samozřejmě mi do ruky padne akorát tak něco, co se mi vůbec nehodí k mým novým botám.
Nacházím žlutou, konečně tu pravou bundu. Opadá ze mě stres a začínám být klidná, že už můžu konečně vyrazit. To bych ale nebyla já, aby mi to prošlo jen tak.
Nějak jsem opomněla zmínit, že jsem si koupila kočku. Britskou modrou. Ale proč o ní mluvím?
Skoro zavírám vchodové dveře s pocitem, že už můžu konečně vyrazit, a najednou...
Rána, mňau, bum, žbluňk, kuňk a co nevidím? To malé poblázněné zvířátko spadlo do záchodu!
Chytám záchvat smíchu při pohledu na mokré, vystrašené kotě a zároveň mě zaplavuje vlna nervů. Honím ji neúspěšně po bytě. Jessince se daří unikat.
Celý byt (zrovna po důkladném úklidu) je mokrý od ťapek a srsti, ze které jí kape voda. Po tom, co se naprosto smočená proběhne po celém bytě, skáču salto na sedačku a konečně ji lapím. Suším ji, fénuju a zápas vůbec nestíhám. Když už je téměř suchá, beru odpadkový koš, který jsem si u dveří nachystala na vyhození. Sbíhám schody, odpadky vyhazuju do nechutně plné a smradlavé popelnice a řítím se směrem k autu. Huraaaaaaaaa!
A?! Sakra, kde jsou klíče od auta? Zjišťuju, že je samozřejmě co? NEMÁM!! Dala bych ruku do ohně za to, že při sbíhání schodů jsem je měla. Rychlostí blesku běžím do druhého patra domu a hledám klíče.
Znáte to? Nejsou prostě nikde!! Na svém místě v žádném případě, v bundách a kabátech taky nic, kabelky prohledány, místnosti v bytě taky. Už jsem opravdu zoufalá a chci to vzdát! V tom mě napadne, že jsem je nejspíš vyhodila i s odpadky do té krásné voňavé popelnice.
Sestřenice, která celou tuhle taškařici sleduje, dostává záchvat smíchu. To ale netuší, že ty klíče bude lovit ona, protože je mladší.
Otevírám popelnici a tašku po tašce, svítíc si zároveň mobilem (byla už tma), se snažím najít klíče. Byly tam. Samozřejmě zapadly až úplně dospod! Doma rychle umývám ruce, nasedáme do auta a už piju pivo, jím klobásu a usedám na studenou židličku na zimáku. Uffff.
Taky máte někdy tak blbý den??
Určitě nee, vy nejste tak blbí jako Slováková.
Tak zase za týden!