Brutální vražda první republiky: Výslech bratrů Kolínských trval beze spánku 3 noci a 2 dny

K vraždě došlo v pátek 10. března 1922. S ocelovou tyčí a kladivem se bratři chtěli pokusit obchod vyloupit do té doby už víckrát, pokaždé se ale zalekli. Tentokrát vešli do krámu pod záminkou opravy hodinek.

Když se nad hodinkami Josef Ledecký sklonil, sourozenci ho přinesenými nástroji umlátili. Pak s nimi rozbili hlavu i padesátileté hodinářově ženě, která mezitím v kuchyni drala peří. Do domu pak vešla i Ledeckého dcera. Dvaadvacetiletá Viktorie se právě vrátila z procházky a i ona za svoji přítomnost na místě činu v nesprávný čas zaplatila životem.

Pachatelům se udělalo zle, chtěli se posilnit nějakým alkoholem, ale ve sklepě našli akorát petrolej. Rozlili ho po celém domě a natřeli s ním kliky u dveří. Snad aby zmátli policejní psi, snad v úmyslu budovu podpálit, což se nakonec nestalo. Ten den se do domu vydal také muž, který si chtěl u novináře Ledeckého opravit hodinky. Otevřel mu ale jeden z bratrů v zeleném klobouku, který mu oznámil, že hodinář není doma. Zákazník si jeho tvář velmi dobře zapamatoval.

Kolínští vražedné zbraně hodili ten večer do řeky z nábřeží u přístaviště parníků. Všiml si jich tam strážník Beneš, který ale výjevu tehdy nepřikládal velký význam.

Svoji kořist pachatelé schovali na vyšehradských hradbách, přesněji v polozasypaném otvoru nedaleko kostelíka sv. Martina. Tvořilo ji 83 zlatých a stříbrných hodinek, 28 zlatých a stříbrných řetízků, 88 párů náušnic, 12 prstenů, 25 600 korun a další.

Válečný hrdina

Peníze bratři opravdu nutně potřebovali. Tehdy šestadvacetiletý Josef Kolínský, který byl v I. světové válce třikrát zraněn, chytil během ní nevyléčitelnou tuberkulózu plic a získal vyznamenání za statečnost, byl v březnu 1922 už tři čtvrtě roku bez práce v pivovaru. Týden před vraždou byl odtamtud propuštěn i jeho bratr Jan. Oba žili se svojí matkou v jedné místnosti v Podolí.

Sourozence zadrželi policisté čtyři dny po vraždě. Pátrání se ujali přední kriminalisté té doby: vrchní rada Vaňásek, podle kterého by měla být inspirována postava policejního rady Vacátka ze seriálu Hříšní lidé města pražského, vrchní ředitel Vejřík, komisař dr. Zámiš a inspektor Zdeněk Bubník, kterému se svěřil se svým podezřením bratrů Kolínských zlatník Václav Neubert. Josef Kolínský mu nabízel k prodeji stříbrné pláště hodinek a obchodník usoudil, že by mohly pocházet z krámu Josefa Ledeckého. Hledání vrahů navíc napomohlo svědectví zákazníka, který si ten den chtěl nechat spravit hodinky, i strážníka Beneše, který pachatele viděl, jak něco hází do řeky.

Museli pomoct i potápěči

Po hladině tehdy ještě pluly ledové kry. Vražedné nástroje byly z vody vyloveny s využitím speciálních potápěčských obleků. Kabáty pachatelů ještě tehdy páchly po petroleji a na tom Josefově ještě byly stopy krve.

Výslech byl náročný. Beze spánku trval tři noci a dva dny. Jan Kolínský poté o inspektorovi Zdeňku Bubníkovi tvrdil, že ho bil a nenechával ho pít. Při rekonstrukci na místě činu začaly bít hodiny. S Janem to otřáslo a přiznal se. Poté, co policisté vykopali na Vyšehradě schovaný lup, se doznal také Josef. Že vraždili oba sourozenci, posléze prokázala pitva, přesto se Josef snažil vzít vinu hlavně na sebe a prohlašoval se za iniciátora vraždy.

V Janův prospěch mluvili také svědci a ačkoliv oba sourozenci dostali trest smrti, tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk změnil Janův trest na doživotní. Každého čtvrt roku ale vraha čekal půst a každý rok 10. března temnice.

Historie

Zločiny Velké Prahy, Hříšní lidé a další: Nakolik odpovídají skutečnosti a hříchy prostitutky Pulpánové

Poprava a útěk z vězení

Josef Kolínský byl popraven 24. ledna 1923 v 7 hodin ráno na nádvoří budovy prezídia trestního soudu na Karlově náměstí v Praze před zraky novinářů a soudních lékařů. Šlo o druhou popravu v samostatném Československu.

Při popravě omdleli tři policisté. Na místě se strhl poprask, lidé chtěli za pomocí nožů ze šibenice získat třísku pro štěstí. Policisté nakonec účastníky popravy ze dvora vytlačili.

Bratr Jan si odpykával svůj doživotní trest v Kartouzích. Odtamtud se mu ale podařilo utéct. Policie ho dopadla roku 1925 v Lusdorfě u Nového Města pod Smrkem a v jeho kapsách objevila dvě ostře nabité bambitky.

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek