Bufety a jídelny za socialismu: Co jsme v nich jedli a proč nepřežily pád komunismu
Jedním z typů podniků rychlého občerstvení za socialismu byly mléčné bary, jejichž cílovou skupinou byly děti a mladší generace. Mléko bylo v předlistopadové době považováno za jednu ze zdravých potravin, proto byly bary určeny pro zákazníky, kteří chtěli prospět svému organismu. Nejznámějším mléčným barem byla Koruna nacházející se na pražském Václavském náměstí, která nabízela nespočet druhů koktejlů, zákusků a chlebíčků.
Dalšími místy, která lidé za minulého režimu navštěvovali na něco malého k snědku, byly jídelní automaty. Ty ve formě bufetů nabízely nejlevnější jídlo "na stojáka" třeba po cestě z práce či z kina.
Největším a nejznámějším automatem v Československu byl Automat Koruna. Ten nabízel teplé i studené občerstvení včetně nápojů a zaměstnával čtyři stovky lidí. Známý byl také Automat Svět či jakýsi socialistický předchůdce dnešního fast foodu, Automat Arbat, v jehož nabídce jste našli žhavou novinku - smažené hranolky.
Mnoho pamětníků dodnes vzpomíná i na jídelny v řeznictvích, kam se chodilo na ovar, teplou sekanou, vepřové koleno či polévku. V devadesátých letech ale socialistické jídelny vytlačily fast foody ze západu. Proč?
Automaty ještě nějakou dobu po revoluci přežívaly, ale když v roce 1992 přišel do Československa McDonald’s, získal si výsadní postavení na trhu s rychlým občerstvením. Navíc se postupem času zpřísňovaly hygienické podmínky a ty mnohé z automatů nebyly schopny splnit.