Černobyl měl vliv na děti v ČESKU, dnes by jim bylo 33! Tohle se dělo s lidským tělem
Příchodu na svět se kvůli výbuchu černobylské jaderné elektrárny nedočkalo v Čechách a na Moravě 450 zárodků mužského pohlaví - tak hovoří sledované statistiky, které poukazují na skutečnost, že výbuch v Černobylu se podepsal na porodnosti v Česku. V listopadu letošního roku by tito muži oslavili 33. narozeniny.
Porovnáváním statistik porodnosti chlapců a dívek se zabýval embryolog Miroslav Peterka z oddělení teratologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Podle zprávy OSN z roku 2005 si havárie vyžádala asi 4000 mrtvých. Největší katastrofa v dějinách jaderné energetiky se stala 26. dubna 1986 a dodnes ji mají mnozí v paměti. K oživení vzpomínek pomohl i seriál produkce HBO pod názvem Černobyl, který kritici kladně hodnotí. V důsledku exploze byla zamořena velká část Ukrajiny, Běloruska a Ruska a také část území severní Evropy. Dodnes Rusko tvrdí, že exploze si na místě vyžádala jen 31 lidských životů.
Spočítat přesně oběti, které zemřely dopadem ozáření, je nemožné - mluví se ale až o desítkách tisíc lidí. V listopadu roku 1986 se narodilo v Čechách poprvé a naposled v padesátileté historii srovnávání porodnosti víc dívek než chlapců. Normálně se rodí na 100 dívek 105 hochů. Obecně je chlapců počato ještě víc, jsou ale náchylnější k potratům. Vědec, který se zabývá zkoumáním vrozených vad, přičítá propad v porodnosti chlapců radiaci, která působila v květnu 1986 na ženy v 8. až 12. týdnu těhotenství.
Peterka vysvětlil, že mozky plodů jsou v této fázi vývoje mnohonásobně citlivější na radiaci. Pokud by se jednalo o silnější kontaminaci, plody se narození vůbec nedožijí. Zásadní vliv neměla na porodnost vzdálenost od místa, kde k havárii došlo, ale směr větru a déšť. Podle dostupných informací poslední den v dubnu a 1. května v roce 1986 pršelo na Moravě, Vysočině, na východu Čech a v Praze.
Podle zkoumání Peterky odpovídají statistiky listopadové porodnosti. Největší propad porodnosti chlapců zaznamenal právě zmiňovaný sever Moravy, následoval jih Moravy, východní Čechy s Vysočinou a Praha.
Konkrétně statistiky hovoří: Na severu Moravy se narodilo o 199 chlapců méně, na jihu o 161, ve východních Čechách o 47 a v Praze o 35 méně. V západních a severních Čechách, kde nepršel radioaktivní déšť, byl poměr narozených chlapců a děvčat v normálu.