Češi plundrují lesy! Odborníci varují, že kvůli vášnivým houbařům porostou houby méně
"Už zase rostou!" Po této větě se kolikrát sebere celá rodinka na celodenní výlet do lesa. Pokud nedotáhnou domů valník hub, jako by tam nebyli. Nejraději svoje úlovky ještě nafotí a pochlubí se s nimi na sociálních sítích. Odborníci se bojí, že to přesahuje únosné meze.
Podle odborníků si Češi z tuzemských lesů odnesou až desítky tisíc tun hub a jiných lesních plodin. Houbaření je u nás považováno za jakési národní hobby. Například v Británii se lidé navzájem udávají za tři nasbírané igelitky hub. To je pro typického Čecha klasická hodinová dávka. Nikdo u nás ani nepomyslí, aby na tak malé množství nasbíraných hub poukazoval, ba dokonce houbaře kritizoval.
Sbírání hub je v Česku masově rozšířené. O tom, jak toto hobby začalo a pěstuje se dodnes, se podle odborníků stále spekuluje. Dodnes si z hub vaříme jisté pochutiny, ale z jejich hledání se stal více méně způsob aktivního odpočinku.
Odborníci a znalci hub z akademické půdy varují, že po takovýchto "nájezdech" do lesů se houby nedokáží vzpamatovat, nevytváří výtrusy a dané druhy se přestávají v místě rozmnožovat.
Problémem je také tzv. "sešlap." Když projde lesem pár lidí, vlákna podhoubí se vzpamatují. Projdou-li se ale na malém úseku stovky lidí týdně, poškozují se vlákna, která se nechází několik centimetrů pod povrchem. Půda se pak více zhutňuje, houby nemohou dýchat a odumírají.
Že jde v českých lesích kvůli houbařům doslova do tuhého si myslí také Jan Holec z mykologického oddělení Národního muzea v Praze.
"Fenomén dnešního masového houbaření někdy nabývá obludných rozměrů, stejně jako řeky plné vodáků a lesy plné jezdců na čtyřkolkách. Názor rozumných mykologů je ten, že houby jsou u nás zprofanované až příliš. Úkolem doby není je dále propagovat, ale zájem o jejich konzumní využití spíš tlumit," uvedl Holec pro hospodářské noviny.