Český Ken Robert Paulat by se rozdal, ale pro tyhle děti je to stejně jen kapka v moři chudoby
Ovšem každá idyla má svou odvrácenou tvář. Samozřejmě, jsme v Africe, nikoli na Ibize či v Miami, ovšem na Boa Vistě je rozdíl mezi luxusem resortů a bídou místních obyvatel opravdu markantní.
Když jsem se vydal poznat hlavní město ostrova Sal Rei, na české poměry větší vesnici, čekal mne šok. Městečko samotné je příjemné, bohužel velká část populace žije v chudinských čtvrtích, kam jsem také zavítal. Poznat život místních je základ.
A tak jsem vyrazil do čtvrtí Barraca a Farinaçao, kde bydlí ti nejchudší. Mimo touhy dozvědět se o životě obyvatel ostrova jsem také chtěl pomoci a bylo komu.
Spousta dětí, jež byly šťastné za sladkosti a ovoce, které jsem přinesl, dospělí, kteří dostali pár triček, a školní potřeby rozdělené ve škole udělaly obrovskou radost. Věci, které jsou pro nás samozřejmostí, jsou pro většinu ostrovanů synonymem nedosažitelného.
Společně s Tomášem Vildem, který na ostrově působí jako průvodce a zároveň organizuje charitativní činnost, jsem pomohl a měl šanci spatřit rub tohoto turistického ráje. Vidět bosá rozesmátá děcka vítězně držící jablko a bonbón a vědět, že jim i po návratu do civilizace můžu pomoct, patří mezi mé nejsilnější zážitky.