Čestný pionýrský! Dnes si připomínáme 70 let od vzniku socialistické organizace pro mládež
Kořeny Pionýra ovšem sahají až do roku 1919, kdy v Sovětském svazu vznikla první organizace nesoucí tento název a jejímž cílem bylo vštěpovat mládeži komunistickou ideologii.
V tehdejším Československu to ale se založením Pionýra nebylo tak jednoduché. Nejdříve se pokusili komunisté hned v roce 1948 převzít Junáka, což byla česká verze skautského spolku. Chtěli si zkrátit cestu a mít ve své organizaci hned tisíce členů. To se jim ale moc nepovedlo, většina skautů z oddílů buď odešla, nebo začala raději působit v ilegalitě, než aby se nechala ovlivňovat komunistickou propagandou. Přece jen skautské ideály se úplně neslučovaly s tím, co chtěl dětem vštěpovat Pionýr.
Komunistům tak nezbylo než začít s novou, vlastní organizací. V Československu k oficiálnímu založení došlo až 24. dubna roku 1949. Celým názvem šlo o Pionýrskou organizaci Československého svazu mládeže. Ta působila až do roku 1970, kdy v rámci procesu normalizace došlo k jejímu přejmenování na Pionýrskou organizaci Socialistického svazu mládeže. Pionýr již nepůsobil samostatně, ale byl přímo podřízen komunistické straně.
V 50. letech byla mládež nabádána k tomu, aby informovala o tom, co se děje za dveřmi jejich domovů. Vše bylo pochopitelně zaobaleno do světa dětských radovánek. Velkou senzací byl i červený šátek, který pionýři nosili s velkou pýchou a přijít o něj znamenalo potupu.
Děti musely před slibem (čestné pionýrské) projít ideologickým školením. Jejich odznakem byla rozevřená kniha, z níž šlehaly plameny. Mnozí organizaci pochopitelně vnímali jako skvělé prožití času, což možná tak i v mnoha případech bylo, ale je potřeba nezapomínat, že šlo v první řadě o nástroj režimu k výchově svých občanů.
V současnosti u nás Pionýr nadále působí. Již krátce po revoluci, hned zkraje roku 1990, ovšem došlo k přeměně agendy hnutí z ideologického na pedagogické. Cílem pionýrů tak již v současné době není vychovat ze členů dobré komunisty, ale dobré lidi. S tím souvisí i změna loga a kroje, které bylo pro pionýry tak typické. Dnes již pionýra ve stejnokroji s červeným šátkem nepotkáte.