Cestování letadlem za socialismu: Kam jsme tehdy létali a jak se změnil servis na palubě?
Pokud jste vyrůstali v socialistické éře v Praze, jistě jste někdy absolvovali rodinný výlet na ochoz ruzyňského letiště, kde jste obdivovali vzlétající a přistávající stroje. Většina lidí se před rokem 1989 do vzduchu nedostala a o přepravě letadlem mohla jen snít.
Let symbolem luxusu
Cesta v oblacích byla velkou událostí – muži létali v oblecích, ženy si braly kostýmky a na pohodlí se příliš nehrálo. Pro let do zahraničí na Západ bylo nutné získání devizového příslibu, schválení od zaměstnavatele odborů a podání žádosti o pas a vízum.
Mírnější kontroly
Odbavovací pulty, velká váha na zavazadla a celní prohlídky - kontroly na letišti probíhaly podobně jako dnes, jen s tím rozdílem, že nebyly tak přísné. Personál navíc nedisponoval tolika technickými vymoženostmi jako dnes a vše se vyřizovalo doslova „na koleně“. Nepanoval strach z teroristických útoků, ale z emigrace obyvatel.
Kuchař a návštěvy pilota
Vybavení letadla se lišilo podle jeho typu. Komfort se samozřejmě postupem let zvyšoval. Běžně docházelo k servírování jídla a v některých modelech letadel byl dokonce přítomen kuchař, který pokrmy podával na porcelánovém nádobí. Cestující měli dokonce možnost střídat se na návštěvě kokpitu u kapitána a běžně se stávalo, že si jej prohlédla celá posádka. Existovala i letadla, v nichž se nacházel odpočinkový koutek - většinou dvě sedačky a stolek. Tam si mohli pasažéři během letu pohovět.
Když se začaly pořádat zájezdy, nejlákavější destinací byla socialistická Kuba, do které se letělo přes Kanadu. Tam pak docházelo k emigracím. Lidé létali na pracovní cesty a pak také na dovolené, kdy mezi nejčastější destinace patřila Varna a Burgas.