Co dělá jídlo s planetou? Seznamte se s vizemi absolventů UMPRUM

Výsledky jsou zajímavé, tazatelé totiž zjistili, že na každé straně hranice máme jiné důvody, proč se o životní prostředí zajímáme. Zástupci obou států jsou však zajedno v tom, že nám teče do bot – 61 % Čechů si myslí, že do roku 2050 bude život na Zemi obtížnější. Slováků je ještě víc, celkem 66 %.

Zmíněný průzkum odstartoval kampaň společnosti s názvem Naše protože. Jejím cílem je zjistit důvody, proč lidem záleží na naší přírodě. A i když jste nebyli během průzkumu osloveni, i váš názor je důležitý a sdílet ho můžete prostřednictvím webu www.naseprotoze.cz.

Jídlení automaty i jednobuněčný organismus

A součástí kampaně jsou i dva krátké filmy Mycophyta a Parametric, které byly natočeny na náměty absolventů UMPRUM. Právě s touto vysokou školou totiž společnost McDonaldˈs před časem navázala spolupráci a výsledkem jsou dva snímky, které se zamýšlejí nad budoucností jídla.

Zájem představit svoji vizi měla celá řada studentů, jako nejlepší byly však vyhodnoceny snímky dnes už absolventů UMPRUM. „V současnosti inspirují houbová mycelia a plodnice designéry po celém světě. Ti implementují jejich vlastnosti například do architektury nebo produktového a oděvního designu. Třeba tak Češi, jako jedni z největších sběratelů a konzumentů hub, stanou na prahu nového objevu inspirovaného právě tímto dokumentem,“ říká Tomáš Rachunek, který stojí za snímkem Mycophyta.

Tomáš se totiž nechal inspirovat hlenkami, jednobuněčným eukaryotickým organismem, který žije na pomezí hub a protistů. Fascinovalo ho, že je možné využívat je pro plánování dopravy, jak se tomu stalo například v Japonsku. Tento organismus tedy vsadil do svého příběhu popisujícího apokalyptickou budoucnost, kde jediným řešením pro přežití lidské rasy je právě mutualistická symbióza hub a člověka.

Autorkou filmu Parametric je Terezie Lexová, kterou inspirovaly jídelní automaty, které budou podle ní v budoucnu schopné připravovat jídlo přesně na míru co se poměru chuti, tvaru, barvy a konzistence týče.

„Má idea rychlého jídla budoucnosti, které je vyrobeno stroji, je založená na automatickém generování jeho finálního tvaru. Jídlo na základě vámi požadovaných chutí bude vždy vypadat tak, jak opravdu chutná, a to pomocí matematiky a parametrických rovnic. V konečném důsledku je tak můj koncept hodně o vizualizaci chutí, bezobalovost je pak další přidanou hodnotou,“ vysvětluje Terezie.

„Ze spolupráce se studenty UMPRUM jsme nadšení, stejně jako z jejich motivů a filmů jako takových. Díky zapojení nadaných nadšených mladých lidí vznikly nádherné, a především vysoce kreativní a kvalitně zpracované futuristické filmy,“ míní Jitka Pajurková, ředitelka PR a komunikace McDonald’s ČR a SK.

Protože futuristické vize dvou dnes už absolventů školy McDonald’s opravdu zaujaly, oslovili společnost Amazing Company. Ta potom pod kreativním vedením Ondřeje Šorma, producentky Petry Ondřejkové a ve spolupráci s Jakubem Jiráskem, vytvořila konkrétní náměty filmového zpracování a scénáře obou krátkých filmů.

Jak si vedou Češi a Slováci

Ale zpět k průzkumu, v Česku odpovídalo na otázky sociologů 1000 respondentů, na Slovensku o tři víc. Řečí čísel: za velký problém považuje 75 % dotazovaných Čechů fakt, že znehodnocujeme hospodářskou půdu, 71 % z nás trápí černé skládky a shodných 71 % vnímá jako problém vymírání včel. Lidem se dále nelíbí pesticidy a chemikálie unikající do přírody (68 %), kácení lesů (66 %) nebo znečištěné vody (65 %).

Slováky nejvíc trápí skládky a hromadění odpadů (v 83 % případů), kácení lesů (80 %) a znečišťování vod (75 %). Pesticidy a chemie chápe jako problém 72 %, únik odpadních vod do přírody 70 % a vymírání včel vnímají dotazovaní Slováci v 70 % případů.

Oslovení Češi s Slováci také přiznali, co dělají pro to, aby mohli planetu Zemi předat dalším generacím. V obou zemích shodných 94 % dotazovaných třídí odpad. Až 86 % Čechů se učí neplýtvat jídlem, na Slovensku pak dokonce 88 % dotázaných. Češi v 83 % šetří vodou, na Slovensku si na zacházení s vodou dává pozor ještě o 3 % vyšší počet lidí, tedy 86 %. Igelitky přestává používat na 80 % Čechů a 84 % Slováků.

Roste také obliba přírodní kosmetiky (zamilovalo si ji 45 % Čechů a 51 % Slováků) a zřejmě i vlivem pandemie, během níž jsme se hodně začali spoléhat na rozvoz jídel, řešíme, jestli nám oběd přijede v eko obalu (záleží na tom 38 % Čechů a 39 % Slováků).

„Z průzkumu vyplynulo, že obaly na jídlo jsou samostatnou kapitolou, o kterou se Češi velmi intenzivně zajímají,“ říká David Schovánek, sociolog z agentury Behavio s tím, že pro 4 z 10 je důležité, v jakém obalu dostanou objednané jídlo a 34 % dotázaných se snaží objednávat jídlo tam, odkud ho dostanou v recyklovatelném obalu. „Část respondentů také upřednostňuje podniky s recyklovatelnými kelímky,“ doplňuje.