Chytrá karanténa: Nakažené lidi najdeme pomocí mobilu a aplikace eRouška

Jaká jsou základní východiska chytré karantény? Základem je vyhledání (neboli trasování) kontaktů nakaženého s cílem izolovat ty, kteří se mohli nakazit. Podmínkou úspěchu je izolovat potenciální nakažené rychle. Chytrá karanténa spoléhá na to, že veřejnost spolupracuje.

Příkladem všeobecné karantény je nyní Česká republika. Jižní Korea zase jde cestou inteligentní karantény. Ve velkém se obyvatelstvu měří teplota. Termokamery snímají teplotu, když jdou lidé například do metra. Měření teploty je prvním krokem. Korea pak důsledně izoluje nakažené od zdravých.

Využití dat mobilních operátorů

Koncept chytré karantény vytvořil na základě zahraničních zkušeností Jan Kulveit a Petr Bartoš v rámci iniciativy COVID19CZ. V současné chvíli jde o jediný koncept, který je i technologicky připravený k nasazení. První paměťové mapy z dat mobilních operátorů jako součást chytré karantény by se podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly měly začít používat po Velikonocích. Jejich využívání podle něj vázlo na smluvních vztazích mezi subjekty, které data využívají.

"Do tří dnů chceme vytipovat kontakty pozitivních, ty co nejrychleji otestovat a izolovat jejich kontakty. Místa, kde se vyskytovali, by se pak měla dezinfikovat. Centralizovaný systém tzv. inteligentní karantény a velína by měl být zaveden v horizontu čtrnácti dnů. Po Velikonocích to bude spuštěno naostro," uvedl Roman Prymula.

Chytrá karanténa šetří ekonomiku

Podle autorů projektu je největší výhodou chytré karantény výrazně menší dopad na běžný život obyvatel i na ekonomiku. V karanténě jsou pouze nemocní a lidé s vysokým rizikem nákazy, zatímco plošný zákaz vycházení lze uvolnit za předpokladu respektování zvýšené hygienické opatrnosti.

"Chytrá karanténa je cesta jak vyhrát bez ohromných škod, ale musí mít podporu na všech úrovních, nejen vlády. Aby chytrá karaténa fungovala, musí splnit parametry rychlosti a počtu dosažených kontaktů, které jsou možné splnit se soudobou technologií s vysokým nasazením stovek lidí a respektováním karantén u těch, kdo v ní jsou," píše na svém profilu Jan Kulveit.

Jak to tedy celé funguje?

Izolace nakažených a rizikových osob je základem úspěchu chytré karantény. Karanténa jako prevence šíření nemoci je nejúčinnější a nejefektivnější, pokud je nakažený v izolaci od dalších osob (tedy v karanténě) už 3 - 4 dny od nákazy. Čím déle se nakažený pohybuje mezi dalšími lidmi, tím více dalších osob nakazí. Izolace neboli karanténa může probíhat buďto v domácnosti, pokud jsou k tomu podmínky, nebo mimo domov. Je možné si představit např. využití hotelů pro osoby bez příznaků či kliniky pro nakažené.

Rychlé nalezení kontaktů nakažených

Pro omezení dalšího šíření nákazy je nutné zvládnout najít valnou většinu kontaktů na ty, kdo se mohli nakazit, a to během jednotek dnů. Vzhledem k exponenciálnímu šíření nemoci si nemůžeme dovolit čekat na výsledky testů a kontaktování ohrožených osob déle než den či dva. Pokud kapacita testování nepostačuje, potřebujeme zkontaktovat potenciálně rizikové kontakty i bez testů. U takových méně jistých případů hygienik ohroženému vysvětlí riziko a doporučí mu do karantény vstoupit dobrovolně (lze zde využít institut pracovní neschopnosti). Znamená to tedy nečekat na testy a trasování kontaktů a karanténu neodkládat. Karanténa by byla určena nejen pro ty, co mají pozitivní test na koronavirus a kdo s nimi přímo přišli do styku, ale i dobrovolná pro další skupinu osob ohrožených nákazou. Veřejnosti je nezbytně nutné vysvětlit, že díky dobrovolné karanténě mohou ochránit zdraví a životy dalších lidí.

boj s virem

Český miliardář Jan Barta představil plán, jak zastavit koronavirus. Trval by jen 10 dní

Efektivní testování neboli testování potenciálních případů nakažení vyžaduje přísnou priorizaci s ohledem na efektivní využití možností testování, tedy například statistické metody, a také priorizace testování těch, kdo přicházejí do styku s větším počtem lidí, zejména zdravotníků, lidí v sociální péči, ale i třeba prodavaček. V ostatních případech není nutné čekat na výsledky testů, ale preventivně ukládat dobrovolné karantény.

Jak fungují jednotlivá technická řešení pro realizaci chytré karantény

Zatímco o většině klíčových opatření chytré karantény panuje na veřejnosti určitá představa, kategorie chytrých řešení obnáší nové a pro tyto účely dosud nepoužívané technologie. Zastavíme se u nich tedy samostatně.

Vzpomínková mapa

Účelem vzpomínkové mapy je urychlit identifikaci potenciálně nakažených jedinců, a to při rozhovoru hygienika s nemocným (člověkem, co obdržel pozitivní výsledek testu na koronavir a byla mu hygienikem udělena karanténa). Postup zcela respektuje zavedené zvyklosti a standardy prevence šíření epidemií hygieniky i ochranu osobních údajů. Nově je k dispozici technologický nástroj pro usnadnění identifikace a rychlejší kontaktování potenciálně nakažených lidí.

Vytváření vzpomínkové mapy

Hygiena předá zabezpečeným kanálem identifikaci nakaženého do softwaru Covid ARC call centra vzpomínkové mapy a kontaktuje telefonicky nakaženého a vyžádá si výslovný souhlas s použitím lokačních údajů. Tento souhlas je uložen do Covid ARC a je předpokladem dalšího kroku. Operátoři vygenerují sadu lokalizačních dat o pohybu právě tohoto jednoho mobilního čísla a zároveň dotyčné číslo upozorní přes SMS na vygenerování dat. Daný člověk musí dát svolení s trasováním, epidemiolog Roman Prymula zdurazňuje, že nejde o žádné špiclování.

Banky vygenerují sadu dat o tom, kde daný člověk fyzicky platil platební kartou. Tato sada dat se importuje automaticky do CleverMaps, kde vzniká heatmapa pohybu nakaženého. Neobsahuje žádné další kontaktní údaje.

Hygienik nebo trénovaný a vyhrazený pracovník call centra zavolá nakaženému a snaží se s ním identifikovat kontakty na další lidi, se kterými byl v ohrožených místech. Vzpomínkovou mapu používá hygienik k tomu, aby identifikoval potenciální rizikové kontakty nakaženého, ohrožené lidi neboli rizikové kontakty určuje hygienik dle předem daných kritérií, vycházejících z aktuálních studií o COVID-19, ke kterým patří například to, že nakažený byl po dobu delší než 15 minut na vzdálenost méně než dva metry od této osoby.

Díky vzpomínkové mapě lze také postihnout místa, kde se nakažený zdržoval a kde by mohl nákazu přenést na další lidi. Identifikace totožnosti těchto lidí je výhradně na nakaženém, nejsou k ní použita data z mobilní sítě či od bankovních operátorů. Jedinou výjimku tvoří dobrovolné použití mobilních aplikací. Neprodleně po skončení hovoru (nejpozději ale do šesti hodin) jsou data z Covid ARC vymazána, aby nedošlo ke zneužití. Vzniklý kontaktní seznam lidí je dále zpracováván krajskou hygienickou stanicí.

V České republice jde nyní o to proměnit celostátní karanténu na cílenou (inteligentní) karanténu, která se opírá o spolupráci veřejnosti a také o sběr a vyhodnocení dat. V Česku se takzvaná chytrá karanténa poprvé testovala v Jihomoravském kraji. Kde se pohyb obyvatel mapoval na základě údajů z mobilního telefonu a platební karty.

Od soboty začala fungovat další součást takzvané Chytré karantény. Iniciativa Covid19cz spustila aplikaci eRouška Přes Bluetooth "sbírá" data o tom, s kým se uživatel dostal do kontaktu.

Promoření versus karanténa

Experti tak pracují s třemi rozdílnými termíny: plošná karanténa, chytrá karanténa a promoření. Od promoření populace ustupují ve Švýcarsku i ve Velké Británii, experti se obávají velkého počtu obětí. Plošnou karanténu máme nyní v ČR. A chytrou karanténu bychom měli zavádět po Velikonocích.

BOJ S KORONAVIREM SLEDUJEME ZDE.

+ Dalších 7 fotografií

+ Dalších 7 fotografií