Daniel Landa otevřeně: Na čtyři roky jsem zapůjčil svůj život fiktivní figuře!
Psaní vyjde Daniela Landu (48) pěkně draho. Pro inspiraci si totiž musí létat na druhý konec světa. Zatímco Všeník sepsal na Bali, jeho druhá knížka v řadě vznikla zase na Novém Zélandu. Její sepsání ale v plánu nebylo. „Napsat další knížku nebylo v plánu, ale po zkušenostech z Bali jsem si raději začal zase psát takový obdeník, co kdyby náhodou. No a bum, další knížka je na světě,“ prozradil Landa, který na Zéland letěl tvořit, ale jinak.
„Krom toho, že jsem tam na měsíc odložil svá dvě dvojčata do jazykové školy, jsem chtěl co nejvíc tvořit. Doma v Čechách většinou nemám na hlubší tvorbu potřebný klid a koncentraci, cizí prostředí a určitá vytrženost z kontextu je proto naprosto optimální,“ říká zpěvák, který svou knížku nazval Obvšeník, a čtenář v ní kromě zajímavých a vtipných událostí nahlédne hlouběji do autorovy duše a uvažování.
„Pak se celý ten kolos kontroverzí chápe úplně v jiném světle, i když k tomu sloužil hlavně Všeník. Rozdíl mezi mediálním vířilem Landou a obyčejným umělcem-člověkem Landou je propastný a ty knížky to velmi dobře vystihují. Nepotřebuji se zalíbit všem, ale je určitě fajn, když má část mého publika možnost nahlédnout, jak to vlastně celé je. Než budou hotová složitá umělecká díla vleklá a náročná na vytvoření i realizaci, je taková knížka jediným zdrojem nějakého hlubšího vhledu,“ prozradil hudebník, který na Zélandu jenom netvořil, ale i poznával místní kulturu.
„Nový Zéland a jeho obyvatelé, to je fascinující zkušenost. Původní název Nového Zélandu je Aotearoa a já mám pocit, že jsem byl spíš tam. Obsáhleji jsem svoje pocity a příhody popsal právě v další knížce. Dobře se mi na takových cestách třídí myšlenky. Potřebuji teď umělecky zpracovat celý ten šílený, zato však pořádně osvobozující projekt Žito. Část toho příběhu, kterou bylo nutné odžít v realitě vloni na podzim, po čtyřech letech skončila.
Pro demotivovaného a unaveného autora to byla tenkrát inspirace jako řemen. Teď je ale nutné všechno prožité přetavit do uměleckých počinů. Až teprve tím to totiž všechno skutečně skončí. Byl a je to běh na dlouhou trať, to je na tom to nejlepší. Na čtyři roky jsem zapůjčil svůj život fiktivní figuře. Jestli to byl průšvih, nebo dobrý nápad, to se ptejme tak za dva tři roky, až bude všechno hotové na jevišti, papíře nebo na plátně.
První takový reálný krok už byla knížka Všeník z Bali, i když vlastně poněkud neočekávaná. Drtivá většina lidí, kteří už Všeník četli, velmi dobře celého Žita a jeho eskapády konečně pochopili včetně souvislostí,“ říká Landa, který tak naznačil, že chystá nový muzikál.
„Začal jsem konečně pořádně pracovat na ose muzikálu Gryf, to je pokračování poněkud nešťastně nedokončeného díla Klíč Králů. To celé dílo je totiž nutné uchopit úplně znovu. Do popředí se ale díky mnoha zážitkům prodrala knížka, i když muzikál dostal taky to svoje. Nicméně neočekávaný zélandský vpád rovnou do spirituality maorských bojovníků byl něčím tak výjimečným, že o tom nešlo nenapsat,“ dodal umělec, který v březnu chystá pro své fanoušky hned několik autorských čtení s kytarou, kde bude nejen číst ze Všeníku, ale možná dojde i na Obvšeník.
„Budu číst hlavně ze Všeníku, mluvit o tématech v něm uvedených, budu pouštět videa a hrát k tomu na kytaru svoje písničky. Bude to takový kombinovaný umělecký večer, hodně osobní. Že dojde trochu i na Obvšeník, je možné,“ ukončil.