David Rath po propuštění pro eXtra.cz: Ve vězení se mě snažil napadnout chlap nůžkami!
Bývalý hejtman a poslanec David Rath (56) zažívá šťastné chvíle. V úterý totiž opustil věznici v Brně, kde si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu za korupci. Následně se vypravil do svého domova v Hostivici, kde také zodpověděl dotazy eXtra.cz. V první části našeho rozhovoru se dozvíte mimo jiné to, ve které věznici mají nejhorší jídlo a jak vypadala chvíle, kdy na Ratha ve vězení zaútočil muž nůžkami.
Jak se cítíte bezprostředně po propuštění, jaké jsou vaše pocity?
Tak je to něco jiného, než co bylo teď poslední roky. Takže já ještě jsem úplně neanalyzoval ty pocity. Ale určitě se cítím lépe než včera.
Je to vlastně nějaké oddechnutí, že už to skončilo?
Víte, to vězení, to se přežít dá, ale je to tíživá věc. Člověk je furt na jednom místě, nemůže dělat, co chce, nemůže se stýkat s lidmi, co chce… prostě je to vězení, no…
A co bylo pro vás nejhorší při tom pobytu?
Tak určitě nejhorší je, že se nemůžete alespoň občas - to znamená třeba jednou týdně - scházet třeba se svými dětmi a probrat s nimi, co je tíží, co potřebují. Prostě takové ty běžné věci, takže myslím si, že nejtěžší je to odloučení a nemožnost pořádné komunikace s těmi nejbližšími.
Jak jste se tam zabavil při tom pobytu? Četl jste knihy?
Ono se to měnilo, to znamená v únoru, když jsem byl v Teplicích, tak tam jsem maloval obrazy, protože tam pan ředitel byl velký milovník obrazů a známý malíř a někde si přečetl, že také maluju, tak mě umožnil, abych maloval. Tak to bylo docela fajn. Pak jsem také četl. V Ruzyni jsem hodně četl, tam dokonce, jak jsem byl knihovník, tak tam mají výbornou knihovnu, tam mají 30 tisíc svazků, takže jsem nějakou dobu spravoval tuhle knihovnu a to musím říct, že to jsem si trošku užíval, protože tam jsem přečetl za tu dobu skutečně mnoho desítek výborných knih, co jsem ani nevěděl, že existují, takže to bylo velice zajímavé, a když jsem začal pracovat jako lékař, tak to jsem většinu času strávil v práci nebo čtením nějakých odborných prací, takže jsem se tam dovzdělával. Rozšířil jsem si tam svoje obzory. (smích)
Maso se během vaření vypařilo
Jaké tam bylo jídlo vlastně ve věznici? Asi by člověk čekal, že nic moc.
Liší se to. V Teplicích bylo jídlo docela na slušné úrovni, taková řekněme průměrná závodka, Ruzyň měla strašnou kuchyni, to byla většina jídel mouka s moukou. To znamená knedlík moučný zalitý moučnou zálivkou. Maso teda nějak, jak to vařili, tak se vypařilo. Ale v Brně to bylo o dost lepší, tam to sice nebylo tak dobrý jako v Teplicích, protože to je malá věznice, ale vařili tam fakt šikovně. Není to samozřejmě žádný Alcron, ale řekněme z toho týdne tři čtvrtiny jídel se dají sníst. Bohužel problém je, že tam mají hrozně málo zeleniny a skoro žádné ovoce. Takže když tam člověk je déle, tak mu hrozí kurděje.
Je pravdou, že jste tam měl nějaký konflikt s cizincem?
To nebyl konflikt, to byl v podstatě pokus o napadení. Takže nevím, do jaké míry to bylo z jeho strany vážně myšlené, ale skončil tak, že stál proti mně s nůžkama v rukou.
To zní jak z nějakého filmu.
No asi kdyby se to natočilo, tak by to vypadalo jak nějaký akční záběr.
A to bylo z ničeho nic?
Ano, to bylo z ničeho nic.
Nemohl si ho někdo najmout třeba?
Vzhledem k tomu, že to byl člověk, který nežije tady v Čechách extrémně dlouho a byl to cizinec a i špatně mluvil česky a myslím si, že vůbec netušil, o koho jde, tak to spíše bylo náhodné.
A dopadlo to teda dobře.
Jo, naštěstí to dopadlo dobře a je otázka, jestli to bylo tím, že on ten útok nemyslel úplně vážně, já nevím, co tím sledoval, ale naštěstí to dopadlo úplně dobře bez jakéhokoliv zranění.