Děsivá situace v Kazachstánu: Vojáci střílí v centru Almaty do lidí, zabili jich už desítky
Kazachstán se zmítá v nepokojích. Na hlavní náměstí ve městě Almaty, dříve Alama Aty vjely obrněné transportéry a bezpečnostní síly měly zabít desítky protivládních výtržníků. Ti předtím údajně útočili na vládní budovy. V zemi se angažuje také Rusko, které tam poslalo své výsadkáře. Informovaly o tom tiskové agentury.
Středoasijský Kazachstán zažívá násilné nepokoje. Ty vygradovaly ve čtvrtek zásahem policistů a armády proti lidem, kteří předtím zaútočili na administrativní budovy. Bezpečnostní síly podle BBC uvedly, že při operaci k obnovení pořádku ve městě Almaty zabily desítky protivládních výtržníků. Ve středu podle informací z místa vojáci stříleli po demonstrantech na hlavním náměstí v Almaty.
Zásah přišel poté, co se demonstranti pokusili ovládnout policejní stanice ve městě. Při nepokojích, které vyvolalo zdvojnásobení ceny zkapalněného zemního plynu (LPG) používaného mnoha obyvateli jako levnější alternativa k benzínu, bylo dříve zabito osm členů bezpečnostních sil. „Zní to, jakoby se na náměstí odehrávala opravdová bitva. Je slyšet střelba, kulometná palba, a kromě granátů také něco, co připomíná ohňostroj,“ napsal na Twitteru zpravodaj BBC Abdujalil Abdurasulov.Rusko vyslalo vojáky "stabilizovat zemi"
V zemi se nově začalo angažovat také sousední Rusko, které do Kazachstánu posílá vojáky na žádost kazašského prezidenta. Budou nasazeni, aby pomohli „stabilizovat“ zemi.
Protesty začaly v neděli, kdy vláda zrušila cenový strop na LPG, ale nepokoje se od té doby rozšířily a souvisí s celkovou nespokojeností obyvatel s politickou situací. Prezident Kassym-Žomart Tokajev z protestů obvinil "zahraniční vycvičené teroristické gangy“a zavedl celostátní výjimečný stav, který zahrnuje zákaz vycházení a zákaz hromadných shromáždění.Tokajev ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Tato vojenská aliance několika postsovětských republik v čele s Ruskem ve středu večer souhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky. Kromě Ruska a Kazachstánu do organizace patří Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Prezident také ve středu prohlásil, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady. Té předtím šéfoval bývalý prezident Nursultan Nazarbajev, který vládl postsovětskému státu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 až do roku 2019, kdy odstoupil. Stále je považován za hlavní politickou sílu v Nur-Sultanu, který nese právě jeho jméno.
Rána pro kazašskou společnost
"Je to zlomový okamžik pro celou zemi. Všechny bývalé sovětské země v regionu si velmi zakládají na své nezávislosti a Kazachstán není výjimkou, navzdory úzkým ekonomickým a spojeneckým vazbám s Ruskem. Skutečnost, že prezident povolal proti svým občanům síly jiného státu, bude obrovskou ranou pro kazašskou společnost (i kdyby nakonec nepřišly ze zahraničí jednotky žádné, nebo jenom symbolické)," uvedla na dotaz ČTK analytička Anna Jordanová z Asociace pro mezinárodní otázky.
Tento Tokajevův krok podle ní bude mít dopad i na sousedské vztahy ve Střední Asii. Kazachstán doposud regionu dominoval jako nejbohatší země, v ambicích na oblastního lídra ho ale v posledních letech dotahoval Uzbekistán. "Pravděpodobně si příležitost prosadit se proti oslabenému soupeři nenechá ujít," míní analytička.