Dobrý nápad, nebo nespolehlivý nástroj? Odborníci se přou o uznávání protilátek

koronavirus

Mezi odbornou i laickou veřejností se rozhořel nový spor. Měl by stát kromě očkování, negativních testů a prodělání nemoci uznávat i vysoké hladiny protilátek?

29. 07. 2021 06:30 | Autor Ondřej Hudec

Na konci června rozhodl Nejvyšší správní soud, že stát diskriminuje občany, když neuznává jako důkaz bezinfekčnosti vysokou hladinu protilátek proti nemoci covid 19. Ministerstvo zdravotnictví však i po tomto rozhodnutí trvá na tom, že protilátky uznávat nebude s tím, že reakce imunity je u každého individuální a nelze proto stanovit jednotnou hladinu protilátek pro všechny.

„Protilátky během doby klesají, u někoho rychle, u někoho pomalu,“ vysvětlila rozhodnutí ministerstva náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková v rozhovoru pro MF DNES s tím, že není dost odborných důkazů a studií pro to, aby se protilátky mohly používat jako bezinfekčnost.

Nová opatření?

Konec respirátorů a roušek v obchodech a MHD? Vojtěchovo ministerstvo ostrouhalo

I v řadách odborné veřejnosti není na tuto věc zatím jednotný názor. Protilátky uznává jako doklad o bezinfekčnosti například sousední Rakousko. Příznivě se k této možnosti staví také premiér Andrej Babiš (ANO), jehož dcera prý vysokou hladinou protilátek disponuje.

Pro uznávání protilátek

Mezi zastánci uznávání vysokých protilátek je například epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran: „Člověk, který prodělal covid, je stejně dobře chráněný jako člověk očkovaný,“ uvedl pro CNN Prima News. Beran určil i dostatečnou hladinu protilátek, která by případně byla srovnatelná s hladinou lidí po očkování. „Je to kolem 300 jednotek. Takového člověka je zbytečné očkovat,“ řekl Beran.

Měření protilátek zcela nezavrhuje ani epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle Prymuly by kritickou hladinu protilátek měla určit odborná komise. „Dovedu si představit, že lidé s hladinou kolem 200 jednotek by mohli být chráněni,“ řekl. Prymula zároveň kritizuje přístup ministerstva zdravotnictví, které stále nechce protilátky uznávat. „Standardní postup to není,“ vyjádřil se Prymula.

cestování

Cestovatelský semafor bliká jak hrací automat: Nově z Řecka musíte do karantény

Protilátky by uznával i imunolog Vojtěch Thon: „Už dávno to mělo být u nás zavedeno. Lidé, kteří jsou pozitivní s protilátkami i po prodělané infekci, nejsou nebezpeční sobě ani okolí,“ uvedl Thon pro CNN Prima News. Originální recept má pak vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Martin Balík: „Úplně nejlepší je, aby ten, který má pozitivní protilátky, absolvoval alespoň jednu dávku očkování. Tím dojde k boostingu imunity a člověk bude nepochybně odolný vůči mutacím,“ vysvětlil.

Proti uznávání protilátek

Naopak za kritika takového přístupu se označuje evoluční biolog Jaroslav Flegr: „Určitě se na ně spoléhat nedá. Člověk může mít i vysokou hladinu protilátek a může se nakazit,“ prohlásil.

Skepticky se k nápadu staví také biochemik Jiří Hostomský „Vidím v tom tři důležité aspekty – medicínský, vědecký a pak ten administrativní. Medicínský aspekt je jasný – když proděláte nákazu, máte protilátky, které jsou měřitelné. Z vědeckého hlediska se však jejich míra měří hůře. Co brání tomu, abychom uznávali protilátky jako plnohodnotné, je skutečně administrativní zátěž, protože nejsou stanovené standardy, jak by se to dělalo,“ řekl Hostomský.

Reprezentanti na letošních Olympijských hrách v Tokiu.

Olympiáda 2021

Jak probíhal osudný let do Tokia? Testy byly podivné, atmosféra uvolněná a roušky sundané

Záporně se k stanovisku Nejvyššího správního soudu staví též Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vedl laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. „Odborně rozhodnutí považuji za značně kontroverzní. Doposud není jasně stanovené, jaké množství protilátek, proti kterým antigenům a ve kterých třídách chrání jedince před infekcí,“ napsal na Twitteru. „Zejména mladí a bezpříznakoví jedinci nemusí protilátky v séru nutně vytvořit. Vyvinou ale obvykle dostatečnou slizniční anebo buněčnou imunitu, která je před reinfekcí po dobu 90 až 180 dní chrání dostatečně. K tomu je dostatek dat z epidemiologických registrů i publikací,“ dodal.

Na začátku června se k prosazování výsledků testů na protilátky k prokázání bezinfekčnosti vyjádřil kriticky epidemiolog Petr Smejkal, který vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) . „Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící,“ uvedl podle Zdravotnického týdeníku Smejkal. Podle Smejkala laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je dle jeho vyjádření navíc dost individuální a také protilátky klesají u každého jedince jinak. Nákazu nebo vážnost průběhu navíc podle něj ovlivňuje i imunita buněčná.