Doktor Smrt zavraždil stovky důchodců: Procházelo mu to téměř 30 let. Pak se oběsil v cele
Harold Frederick Shipman, známý jako Doktor Smrt či Anděl smrti, byl britský praktický lékař, který se zapsal do historie jako jeden z nejhorších sériových vrahů. Řádil v 70. až 90. letech 20. století a podle oficiálních odhadů soudu mohl být zodpovědný za smrt více než 200 pacientů, což z něj činí téměř nepředstavitelnou anomálii nejen v medicíně, ale i v kriminální historii.
Harold Shipman se narodil 14. ledna 1946 v Nottinghamu. Vyrůstal jako druhé ze tří dětí v rodině z nižší střední třídy. Jeho otec Harold byl řidič nákladního automobilu a matka Vera byla v domácnosti. Rodina byla silně nábožensky založená a vyznávala metodismus. Harold měl blízký vztah k matce, která v roce 1963 zemřela na rakovinu plic. Během její nemoci byl svědkem podávání morfinu k tišení bolesti, což mohlo ovlivnit jeho budoucí chování.
Počátky kriminální aktivity
Jeho život se však brzy změnil, když otěhotněla jeho sedmnáctiletá přítelkyně Primrose, která pracovala jako aranžérka výloh. V listopadu 1966 se vzali a nastěhovali se do bytu. Měli spolu čtyři děti.
Po absolvování medicíny na univerzitě v Leedsu v roce 1970 začal Shipman podle webu Britannica pracovat v Pontefractské nemocnici a v roce 1974 se stal praktickým lékařem v Todmordenu. Již v roce 1975 byl pokutován za neoprávněné předepisování petidinu a podstoupil protidrogové léčení. V roce 1977 nastoupil jako praktický lékař v Hyde u Manchesteru, kde působil většinu své kariéry.
Modus operandi
Shipmanovy oběti byly převážně starší ženy, kterým podával smrtelné dávky diamorfinu (farmaceutický heroin). Po jejich smrti falšoval lékařské záznamy, aby zakryl své činy, a často uváděl přirozené příčiny úmrtí. Jeho postavení lékaře mu umožňovalo přístup k obětem a usnadňovalo manipulaci s dokumentací.
V březnu 1998 upozornila lékařka Linda Reynolds na neobvykle vysoký počet úmrtí lidí mezi Shipmanovými pacienty, což vedlo k policejnímu vyšetřování. To však nepřineslo dostatek důkazů. Situace se změnila po smrti Kathleen Grundy v červnu 1998, kdy byla objevena falešná závěť odkazující její majetek Shipmanovi. Exhumace těla odhalila přítomnost diamorfinu, což vedlo k jeho zatčení 7. září 1998.
Soudní proces a trest
Soud s Haroldem Shipmanem začal 5. října 1999. Byl obviněn z vražd patnácti žen, které zemřely mezi lety 1995 a 1998. Shipman během výslechu všechna obvinění popřel. "Byl to arogantní typ člověka. A to neříkám jen tak," cituje detektiva šéfinspektora Mikea Williamse BBC. Po šestidenním jednání ho porota shledala vinným ze všech obvinění a byl odsouzen k doživotí bez možnosti propuštění. General Medical Council ho oficiálně vyškrtla ze svého registru 11. ledna 2000.
13. ledna 2004, den před svými 58. narozeninami, spáchal Shipman ve své cele ve věznici Wakefield sebevraždu oběšením. Jeho smrt vyvolala smíšené reakce. Někteří pozůstalí se cítili podvedeni, protože se nikdy nedočkali jeho přiznání a vysvětlení motivů jeho činů.
Bylo nařízeno vládní vyšetřování, aby se zjistilo, kolik dalších pacientů mohl Shipman zavraždit. V roce 2005 oficiální zpráva odhalila, že od roku 1971 zabil minimálně 218 lidí.
Krutá smrt čtrnáctileté Aundrie. Vrahem byl adoptivní otec, který ji rozčtvrtil a zakopal na zahradě
Psychologický profil
Motivace Harolda Shipmana zůstává nejasná. Někteří odborníci spekulují, že mohl jednat z pocitu moci a kontroly, jiní naznačují možné psychopatické rysy osobnosti. Jeho blízký vztah k matce a zkušenost s její smrtí pod vlivem morfinu mohly rovněž hrát roli v jeho patologickém chování.
Případ Harolda Shipmana otřásl britskou veřejností a vedl k zásadním změnám v lékařské praxi a regulacích. Byly zpřísněny postupy při předepisování léků a certifikaci úmrtí. Jeho příběh inspiroval řadu knih, dokumentů a filmů, které se snažily analyzovat jeho činy a motivaci.