Epidemiolog Roman Prymula: V Česku budou lidé umírat, koronavirus je 35krát silnější než chřipka

Reagoval jste na vyjádření kardiochiruga Jana Pirka, který do médií uvedl, že v ideálním případě by se měli lidé nakazit koronavirem všichni a získat tak imunitu tím, že by zemřelo 300 tisíc lidí.

Vím, že teď položím velmi těžkou otázku, ale očekáváte, že budou lidé v Česku na nákazu umírat? Kolik mrtvých vidíte jako reálné číslo?

Nechtěl bych strašit lidi. Jsou to nějaké kalkulace. V reakci na pana Pirka je, že by se uměle nakazila celá populace. Pokud to bude v reálu probíhat tak, že se nakazí třeba patnáct procent populace, tak to číslo je samozřejmě menší. Celosvětově zemře na následky onemocnění chřipkou 1 500 až 2 000 lidí na každých 10 milionů lidí.

Rozumím, očekáváte ale úmrtí na koronavirus v Česku?

Určitě tady budou někteří zemřelí. Ale proto my se chceme připravit, tam je zásadní, abychom měli dostatek ventilátorů a pak jsme schopni se přetáhnout přes tu kritickou fázi, kdy jsou lidé ohroženi na životě.

Lidé mluví o tom, že koronavirus je silnější chřipka. Vnímáte to tak? Mluví se i o tom, že teplejší počasí by mohlo pomoct se zamezením šířením viru, nebo to může být i naopak?

Koronavirus je do jisté míry silnější chřipka, nicméně kdybychom porovnali jenom tu elementární úmrtnost, tak ta je u chřipky 0,1 procenta, u koronaviru je to poslední číslo podle Světové zdravotnické organizace 3,4 procenta. Je to tedy přibližně 35krát větší problém, což je rozdíl. Ale co je tady rozhodující predilekční riziko pro kategorie 65+ a zejména 75+.

Pokud se týká počasí, teplejší počasí může zamezit šíření viru?

To je věc, která je hodně spekulativní. Nicméně pokud se podíváme na současnou situaci, vidíme, že dochází k nárůstu v době, kdy nám prudce klesá nemocnost na chřipku, to znamená chřipková epidemie končí, onemocnění koronavirem roste, a když se podíváme, jak to bylo v Singapuru nebo Íránu, kde je výrazně teplejší klima, přesto se ta choroba tam rozvíjí. Nespoléhám tedy na to, že by to teplejší období nějak výrazně limitovalo.

Italská vláda od úterý zavedla, že se karanténa bude týkat celé země. Je podobný scénář v úvahu i pro Česko a kdy se tak může stát?

Nechtěl bych spekulovat. Spoléhám na to, že po vzoru Itálie, pokud budeme vidět, že vývoj se nedá jednoduše limitovat, že celá Evropská unie přistoupí k nějakým koordinovaným opatřením, které by mohly znamenat uzavření hranic uvnitř Evropy. Ale nechci předbíhat, v tuhle chvíli to není na místě a my to určitě dělat nebudeme.

Mluví se o tom, že na koronavirus se vyvíjí vakcína. Vidíte nějaký horizont, kdy může být pro Česko dostupná?

V tuto chvíli je řada výzkumných týmů a producentů, kteří se zabývají výzkumem vakcín. Některé byly vyvinuty do podoby kandidátní vakcíny, v tuto chvíli můžeme očekávat zhruba tak čtrnáctiměsíční testování těchto vakcín, takže to je poměrně hodně dlouhá doba do doby, než by byla vakcína k použití. Pokud by se stalo, že by nějakým dramatickým způsobem narůstala smrtnost nebo by to ohrožovalo větší masy lidí, tak si troufám říct, že některé ty vakcíny by se začaly používat i bez dotestování.

Lidé v některých případech mohou zemřít

Česko má téměř 60 nakažených. Je mi jasné, že to je složité, ale jde odhadovat finální číslo? A bude dost lékařů a lůžek?

Tam záleží na tom, jak budeme úspěšní v těch opatřeních. Já bych nechtěl odhadovat jen na základě těch nárůstů nemocných, které tady jsou, protože tady opravdu něco proti šíření nákazy děláme a já si myslím, že to bude výrazně nižší číslo než v jiných zemích. Ale na druhou stranu tady řada případů bude a v některých případech ti lidé mohou zemřít.

Platí stále, že u nakažených v ČR má nemoc lehký průběh?

Ano, je to tak. U všech pacientů až na jednoho je velmi lehký průběh, řada z nich už nemá žádné klinické příznaky, ale bohužel vylučují ten virus a musí zůstat v izolaci.

V Česku jsou stovky lidí v domácí karanténě. Jak dlouho může takové opatření trvat?

Klasická karanténa se vypisuje na čtrnáct dnů, takže když tam není další kontakt s potenciálním nosičem nákazy, po čtrnácti dnech končí a může se normálně vrátit do běžného života.

Blíží se Velikonoce a dá se očekávat, že do Prahy přijede spousta turistů. Chystají se nějaká speciální opatření?

Velikonoce jsou zatím daleko. Do té doby bude známo, jestli ta opatření budou restriktivnější, jestli se budou limitovat cestování a podobně. Je vidět, že je možné omezení příjezdu občanů ze zahraničí, jako to udělalo Rakousko, protože mají hranice s Itálií, a podobně. Ta škála možných opatření je pestrá a zatím nechci předbíhat.

Jaký bude mít koronavirus dopad na českou ekonomiku, dá se to vůbec odhadovat?

Dopady jsou nepochybně velmi zásadní. Jde odhadovat na mnoho miliard korun a já si troufám říct, že by to mohly být i desítky miliard korun. Ale to není záležitost jednoho dne, ale při zmražení veřejných akcí jsou ty dopady velké. Ale lidé musí pochopit, že zdraví občanů je na prvním místě. Bojujeme za to, aby tady nebyla úmrtí v nějaké masovější míře, něco nás to bude stát, ale zvolili jsme tuto cestu.

V jakém případě doporučujete zaměstnavatelům, aby lidé v tuto chvíli nechodili do práce a pokud možno pracovali z domova?

Určitě tam, kde existují nějaké front office, tam by někdo měl kvůli komunikaci být, ale co se týká těch běžných pracovníků, kteří dělají běžné úkony a mohou to dělat z domova ve smyslu nějakých analytických pozic a mohou to dělat z domu, tak preferujeme, aby se tak činilo. V řadě zemí to tak je. Řada firem převádí tu práci na home office.

+ Dalších 7 fotografií

+ Dalších 7 fotografií