Eurovolby 2019: Datum, pravidla a další věci, které potřebujete znát a vědět
Evropskou unii čekají volby do Evropského parlamentu. Kdy jdou k volbám Češi, co pro ně tyto volby vůbec znamenají a jak jediná přímo volená instituce EU funguje? Přinášíme odpovědi na nejzásadnější otázky.
1. Datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu 2019 proběhnou ve dnech od 23. do 26. května 2019. Každá z členských zemí si může vybrat, které z těchto dnů k volbám využije. V Česku se bude volit v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019.
2. Počet poslanců
Celkový počet mandátů se měl kvůli odchodu Velké Británie snížit z původních 751 na 705. Ostrovní království ale z Evropské unie vystoupit nestihlo a voleb se bude účastnit rovněž. Počet poslanců proto zůstává stejný a po odchodu Velké Británie zřejmě mandáty připadnou jiným členským státům.
Česko má z celkového počtu 21 křesel. Jde o číslo, které se odvozuje podle počtu obyvatel. Nejvíc poslanců má Německo, a sice 96.
3. Evropské strany a frakce
Poslanci v Evropském parlamentu nevystupují za strany, ale politické skupiny. Ty jsou někdy označovány jako frakce. Tvořeny jsou evropskými stranami, jež sdružují národní strany, které pojí stejné zájmy. Frakce a strany se ve většině případu kopírují.
Nejsilnější frakcí v dosluhujícím parlamentu je Evropská lidová strana (za Česko jsou členy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a SNK Evropští demokraté). V závěsu je Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (za Česko ČSSD). Obě frakce jsou v čele dlouhodobě a často si vycházejí vstříc.
4. Pravomoci Evropského parlamentu
Evropský parlament schvaluje zákony a nařízení, silnější slovo si ale stále drží Evropská rada. Společně s ní schvalují poslanci i rozpočet Evropské unie. Nejdůležitější funkcí parlamentu je však dozor na veškerými aktivitami osmadvacítky. Poslanci hlídají především aktivity Evropské komise.
5. Volební období
Parlament se volí na volební období 5 let. Po eurovolbách se mění i složení Evropské komise, na němž se domlouvá Evropská rada, kterou tvoří vrcholní představitelé národních států. Domlouvají se i na jejím stálém předsedovi.
6. Volební účast
V Česku je účast ve volbách do Evropského parlamentu dlouhodobě nízká. V roce 2014 k nim přišlo jen 18 procent oprávněných voličů. Horší už to bylo pouze na Slovensku, kde přišlo k urnám 12 procent voličů.
7. Sídlo
Hlavní sídlo má Evropský parlament ve Štrasburku (Francie), kde se konají plenární zasedání. Ta střídavě probíhají i v Bruselu (Belgie). Sekretariát pak sídlí v Lucemburku (Lucembursko). O třech sídlech se léta vedou spory, nejpalčivější otázkou jsou vysoké náklady na jejich provoz.