Exkluzivně pro EXTRA: Zuzana Bubílková promluvila o boji se zákeřnou rakovinou
Vím o vás, že velmi často sportujete - běháte... Kolik kilometrů?
Víte, není to běh v jednom kuse, ale střídám to s chůzí. Střídám to s disciplínou zvanou nordic walking a pravidelně se dostávám na osm až deset kilometrů. V pražském Kunratickém lese, kde tam mám trasu přes tři kilometry, což dám třikrát... Navykla jsem si na to, a když nemám přes den čas, v noci si dám trasu z Budějovické, kde bydlím, na Václavák a zpátky.
Je ale vidět, že si udržujete perfektní vzhled. Jaký je recept na to stárnout s takovou noblesou? Chodíte na nějaké procedury?
Jak jsem měla nádor štítné žlázy, měla jsem na krku kůži shrnutou po operaci, koukla jsem do zrcadla a říkám, mám po kariéře... Mluvila jsem s profesorem, který mě operoval, a povídá mi: Teď vám budou nabízet krémy za tisíce, ale stejnou službu vám udělá vepřové sádlo... Tak jsem to zkusila a po měsíci se to začalo krásně hojit. Takže 15 let si dávám na noc vepřové sádlo. Naučila jsem se spát na zádech a do rána to krásně vsaje. Má to ale své ale, nesmíte zapomenout v noci, že jste natření. Jednou takhle na mě při mé vycházce v noci vyběhlo asi padesát psů (smích). Ale k vaší otázce, nechodím jinak na nic, na žádné procedury. Ale občas mi volají ze soukromých klinik, abych jim dělala tvář, s díky odmítám...
V minulosti jste uváděla politickou satiru. Jak dnes vzpomínáte na vašeho kamaráda a kolegu Miroslava Šimka?
Vzpomínám na něj ráda, je to už patnáct let od jeho úmrtí, letí to. My jsme si sedli, protože měl opačné vidění úvahy než já, takže to dokázal doplnit. Bylo to spojení dvou originálních autorů. Od té doby se nenašel nikdo, kdo by to takto uměl. I kdyby se našel, tak hrozilo, že by ho porovnávali se Šimkem. Je to už ale dlouho, politická satira dnes už neletí. U nás to brali vážně. Vzpomínám na něj ráda.
Měli jste s vaším humorem komplikace?
Měli, několikrát. Měli jsme výhrůžné telefonáty. Byly pokusy o naše rozdělení, kdy mi třeba politici nabízeli práci na velvyslanectví na Slovensku a podobně.
Nabízeli vám třeba i finance?
To víte, že ano. My jsme to ale vždy odmítli. To uděláte jednou a už vás nikdy lidé nebudou brát vážně.
Jak jste zmínila, v minulosti vám diagnostikovali vážný zdravotní problém - rakovinu štítné žlázy. Rakovina je obecně velkým strašákem mezi lidmi. Jak vám tehdy bylo, když jste se dozvěděla tuto smutnou zprávu?
Mně už rok bylo tak špatně, tak neurčitě. Měla jsem podivné příznaky, kdy mi třeba vysychaly oči. Nepřála bych to nikomu.... Ty oči mi vlastně zachránily život, protože diagnostikovat tuto nemoc je většinou složité, přijde to, až to s vámi sekne... Měla jsem řadu vyšetření, ale až to poslední to odhalilo. Nebyly to příjemné pocity. Nevěděla jsem, co se o mně bude psát, jak to přijme okolí, což pro mě bylo třeba horší než samotné sdělení diagnózy. Spadlo to ze mě, až když jsem šla na operaci.
Jak jste na tom dnes?
Myslím, že jsem měla štěstí na lékaře. Patnáct let se mi nezvýšila hodnota a jsem v klidu. Jedenkrát za rok jdu ale na preventivní kontrolu.
Vím, že si přivyděláváte vlastnoruční výrobou šperků...
Ano, 12. června v Olomouci v galerii Anděl bude prezentace naší značky Bucci. Pak na podzim bude výstava v Praze, kde bude i módní přehlídka. Jde o ruční práci, šiji de facto šperky. Je to celkem náročná práce a můj koníček a mezi lidmi roste zájem a obliba. Denně zvládnu jeden až dva kusy.