eXtra.cz vyvrací fake news: Fiala poslal všechny léky na Ukrajinu, tvrdí dezinformátoři. Odborníci promluvili
Česko se dál potýká s nedostatkem některých léků. Na sociálních sítích se přitom šíří příspěvky, které upozorňují na „šokující“ odhalení z úst premiéra Petra Fialy v Poslanecké sněmovně 12. ledna letošního roku. Fiala tehdy uvedl, že Česko s léky pomohlo válčící Ukrajině. S aktuálním nedostatkem léků však zpráva nijak nesouvisí.
Sirupy a čípky pro děti na bolest a horečku, antibiotika pro dospělé, oční kapky nebo léky na krevní tlak. To jsou léčiva, která v posledních měsících chyběla v Česku, ale i jinde v Evropě nebo za oceánem. Léky na tlumení bolesti, na krevní sraženiny, záněty, léčbu šokových stavů a na srdeční onemocnění. To jsou zase preparáty, které loni Česká republika poskytla Ukrajině, která se už skoro rok brání brutální ruské agresi.
Na sociálních sítích se přesto šíří příspěvky, které upozorňují na „šokující“ odhalení z úst premiéra Petra Fialy v Poslanecké sněmovně 12. ledna letošního roku. Předseda vlády údajně „musel přiznat“, že Česko s léky pomohlo válčící Ukrajině, a proto nám teď chybějí. Informace je dávána do souvislosti s aktuálním nedostatkem léků v Česku.
Jenže informace visí už od loňského léta na webu ministerstva zdravotnictví, které se humanitárním darem pochlubilo i v médiích. „Takže žádné šokující odhalení se spíš nekoná,“ říká pro eXtra.cz analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.
"Válka je pro dostupnost léků spíše menším faktorem, Ukrajina ani Rusko nejsou významnými hráči na poli výroby a vývoje léků a k nedostatkům docházelo už před válkou,“ míní pro eXtra.cz Jakub Hlávka z Iniciativy pro efektivní zdravotnictví. Podle něj ruská agrese na Ukrajině zdražuje energie a dopravu, což zase dopadá na farmaceuty.
„V Česku navíc řádila v prosinci a lednu chřipková epidemie – vzpomeňme, kolik bylo najednou nemocných našich přátel a příbuzných,“ uvádí Truchlá. Lidé pak z lékáren skupovali preparáty ve větších množstvích, aby se předzásobili, nebo aby je přeprodávali na internetu. To stát zatím nedokáže řešit.
Evropské nákupy = nižší cena
„K nedostatkům dochází jak v Evropě, tak v USA,“ míní Jakub Hlávka. Důvodem je fakt, že výroba léčiv je často koncentrována do několika míst na světě často mimo Evropu, hlavně do Číny a Indie.
„I proto je důležité, že se otázkou výpadků dodávek léků zabývá Evropská komise. Nové návrhy představí letos v březnu,“ dodává Truchlá. Potíže by mohly zmírnit hromadné evropské nákupy, což podporuje i Česko. Léky jsou pak i levnější. To se ukázalo v době pandemie covid-19, kdy komise v prvním roce nakoupila pro celou Evropu 500 tisíc dávek antivirotika remdesivir. Na zajištění léku se tehdy podílel i Čech Lukáš Jirousek coby „vyslanec“ ministerstva zemědělství.
Komise chce také zavázat farmaceutické společnosti, aby připravily záložní plány pro případy přerušení dodávek – tedy situaci, která se stala na přelomu roku. Nová opatření mají také zavést povinnou výrobu nedostatkových produktů v době krize, budovat zásoby v členských státech, více koordinovat a monitorovat nastalou situaci, zásobit členské státy rovnoměrně nebo lépe sdílet zdravotnická data.
EU pomáhá i přímo v Česku: peníze z unijní kasy pomohly vybudovat také výzkumné centrum Biocev ve Vesci u Prahy, které se mimo jiné zaměřuje na vývoj nových léčiv nebo vývoj přírodních antibiotik. A během pandemie dostalo Česko 23,5 miliardy korun na modernizaci nemocnic a hygienických stanic. „Z toho se rekonstruovala třeba nemocnice v Rychnově nad Kněžnou, v Písku nebo Litoměřicích, tyto nemocnice dostaly nové přístroje a třeba v Novém Jičíně zlepšují péči o onkologické pacienty. A to je jen několik málo z řady projektů,“ uzavírá Truchlá.
A co už je možné teď? Jeden recept po celé Evropě
Zdravotnictví je nadále z velké části v rukou národních vlád. Díky EU je ale dnes možné například uplatnit lékařský předpis v každé z 27 členských zemí – není ovšem jisté, že bude za stejnou cenu. Aktuálně toho využili například Jihočeši v sousedním Rakousku.
EU také Česku pomáhá se složitým testováním léků, aby byly bezpečné, než se vůbec dostanou k českým pacientům. Léčiva musí projít přísným registračním procesem u Evropské lékové agentury (EMA), jejíž rozhodnutí finálně schvaluje Evropská komise.