Extra Host Eva Burešová: Umím se na člověka napojit tak, že cítím jeho bolest

Eva Burešová je krásná, milá, talentovaná a velmi empatická. Prý neumí říkat ne, a to ji často dostává do nepříjemných situací, takže se to snaží učit. Také ji velmi trápí bezpráví a šikana na sociálních sítích. Nejednou se tam zastala svých mladších kolegyň, které se ocitly pod palbou negativních komentářů. Eva je prostě člověk, který má srdce na pravém místě a sláva jí rozhodně nestoupla do hlavy. Ví to i její kolegyně ze Slunečné Eva Decastelo (42), která si Burešovou pozvala do svého pořadu Extra Host a pořádně ji vyzpovídala.

Evi, aktuálně v České republice podle mě neexistuje člověk, který by tě neznal. Jaký je to pocit?

Já si to nemyslím, že to tak je. Jako, častokrát jsem to slyšela, že neexistuje nikdo, kdo by neznal moje jméno. Dokonce vím, že moje učitelka ze základní školy

potkala mojí kamarádku a řekla, že se bojí otevřít ledničku. Což by bylo super, kdybych byla v ledničce. To by bylo cool! Ale asi bych ji vyjedla. Vím to, že když jsou nějaké diskuze na internetu, tak polovina lidí jako ví, polovina vůbec neví. A pak jsou tam lidé, kteří vysvětlují těm, co nevědí, kdo jsem a to je vlastně hrozně milý.

Takhle, všimla sis, že lidé v diskuzích, kteří tvrdí, že nevědí. Vědí o tobě prakticky všechno?

Jo, asi jo, některý tam takový budou.

Žiješ si teď svůj sen? Je teď to nejhezčí období zatím životní?

Je to asi nejvíc aktivní moje životní období, ale myslím si, že profesionálně dělat to, co jsem si celý život přála profesionálně dělat a na co jsem se jako celý život připravovala. Takže já jsem jako šťastná. Já úplně ty svoje životní fáze neměřím podle toho, jestli se mi daří pracovně, ale podle toho, jestli jsem šťastná jako uvnitř. A to je můj největší sen být jako šťastná, tak jako pořád, víš? A že to nezáleží na tom, jestli mám práci nebo ne. Nejšťastnější den byl, když se mi narodil syn. Další šťastný den byl, když jsem dostala roli, že jo, ve Slunečné. I v Modrém kódu i divadelní. Pak když jsem potkala partnera, takže… Ale jako jo, je pravda, že je ten nejaktivnější a vlastně, že jsou takový ty šťastnější chvíle víc, než bývaly.

Kdo tě zná, tak ví, že jsi hodně citlivá a empatická holka. Jak se s tím žije?

Těžko. Velmi, velmi těžko, protože je empatie a pak je empatie. Je empatie, když někoho posloucháš, dokážeš mu poradit a nějak sdílíš jeho nadšení nebo nějaký smutek. A pak je empatie, kdy se na toho člověka až tak strašně moc napojíš, že až jako yzicky cítíš jeho bolest. A to se mi děje, ale už jsem v tom lepší, než jsem bejvávala, protože fakt byly. Seděla jsem vedle člověka a cítilaa jsem jako fyzicky jeho bolest. A to bylo strašný. Neuměla jsem s tím pracovat. Můj kamarád mi kdysi řekl, že si myslí, že kdybychom žili kdysi, nebo kdybychom žili jako kdysi po tlupách, tak bych určitě byla šamanka v tom. Což je asi pravda a… Já jsem za to vděčná, protože si myslím, že takový lidi jsou potřeba. Hlavně v v tomhle světě anonymním a fakt jako zvráceným, tím, že jsme strašně sociálně nějak odstřihnutý. A všichni si řešíme svý a všichni se bojí sdílet své emoce. Tak si myslím, že je potřeba občas mít u sebe někoho komu to můžeš říct a nemusíš se bát, že by to řekl někomu dál. Pokusí se ti poradit. Ale je to těžký, protože by nebyl den, kdy bych nebrečela a nebo necítila, bolest a třeba v tu chvíli, když se cítím strašně šťastná. Tak se mi do hlavy dostanou myšlenky jako: ty jsi šťastná a tvoje dítě je šťastné, ale na světě jsou děti, který teď jsou třeba někde zavřený a pláčou. Chtěj být se svojí maminkou a to mě okamžitě ničí a jsem v prdeli. Pardon. Úplně v hajzlu. To je ještě lepší, že? Na další hodiny. Takže je to těžký. Ale díky bohu za to, protože si myslím, že tu svoji práci, kterou dělám, vlastně můžu dělat o to líp, když se dokážu napojit na nějaký emoce.

Když se vcítíš. Ty jsi taky trochu taková bojovnice za spravedlnost,

Jo, jo.

To patří k tomu a já si vzpomínám, když do Slunečné nastoupila Denisa Nesvačilová, tak okamžitě se na ní snesly úplně strašný hejty. A de facto jsi ji zachránila tím, jak jsi se jako přimluvila. Udělala sis s ní fotku a vlastně mluvila jsi k těm svým fanouškům a fanouškům Slunečné. Máš ještě něco, za co bys třeba ještě chtěla bojovat?

Jistě. Tolik věcí, tolik věcí! Ale strašně se držím, jako, protože většinou, vždycky vlastně, když jsem se za někoho veřejně postavila, tak se to vlastně otočilo proti mně. Což by mi ani nevadilo, já jsem na to zvyklá, ale pak se to obrátilo proti mým blízkým a proti okolí a ne moc lidí to pochopilo. Většinou měli pocit, že to dělám proto, abych se nějak

zveřejnila nebo teda...

Zviditelnila.

Zviditelnila, děkuju. Což jako nepotřebuju, ale mně to odmalinka máma učila, abych se zastávala lidí. Pokud cítím nespravedlnost, tak abych to řekla. A vím, kolikrát já jsem to potřebovala, aby se mě někdo zastal a nikdo to neudělal. Takže já se vždycky snažím být ten člověk jako já, abych se zastala. Ale to nebyla jenom Deniska, to byla i Anička Kadeřávková, Míša Ochotská. Já to prostě tak jako mám, i když dostanu pak po papule. Ale co se týče tý Denisky, tak jsem to cítila i jako takovou povinnost. Protože my jsme vlastně měli už rok roztočeno, byli jsme tam jako rodina a přijde nový element a dostane strašně, strašný hejty a fakt to bylo za čárou. To už bylo úplně za hranicí. Tak kdo jiný se jí měl zastat než my, kteří jsme tam jako byli no. A jsem ráda, že jsem to udělala a myslím, že se to jako povedlo.

Hodně bojuješ taky za sociální osvětu, za instagramovou osvětu. Já si pamatuju, jaké zprávy ti začaly chodit, když se rozjela Slunečná. Co vlastně děti, malé jsou schopné napsat. Že tě to úplně vyděsilo a popravdě, když jsi to sdílela, tak já jsem vůbec netušila, že se něco takového vlastně děje.

No a to je jedno procento z toho, co já jsem sdílela. Já jsem se rozhodla to nezveřejňovat už. Protože se snažím víc na tom Instagramu dělat pozitivní věci. Nechci, aby ten můj profil byl pro ostatní, otravný tím, že tam sdílím nějaký negativní věci, ale samozřejmě, je to můj blog, je to můj životní jako nějaký deníček. Takže tam chci sdílet i dobré i ty špatné věci. Ale je to šílený, já jsem nedávno právě nad tím přemýšlela, jak občas ty děti vlastně na tom… Jsou dvě stránky těch dětí. Jsou jedny, které jsou vlastně úžasné adorující a podporující a dělaj fun cluby a neskutečně krásný věci. I pro mě i pro syna posílají dárečky a je to fakt hezký. A pak jsou takový děti, který si říkám. Doprčic proč tam jste na těch sociálních sítích.

Ty jsi vlastně jako taková instagramová maminka, pro ty svoje fanoušky, že se snažíš pomáhat a usměrňovat. Ale jsi i reálná maminka. Já jsem si všimla, že velmi často s Natánkem mluvíš anglicky a on mluví skvěle anglicky.

Neskutečně.

Jak jste se k tomu dostali?

No, tak to bylo asi tím, že jeho tatínek vlastně dlouhou dobu žil v Americe. Teď samozřejmě to není, kvůli pandemii, tak žije tady. Ale vlastně tím, jak žil tam, s ním hodně často odmalinka mluvil anglicky. Já miluju cizí jazyky, takže doma hraju filmy v angličtině a hudba anglická. Dost často i já jsem mluvila a prostě přepínala na cizí jazyky, mě to prostě baví. Takže Naťa to chytil a mluví teda neskutečně anglicky, ale jsem ráda, že už došel do toho věku, že to řekne anglicky, a když mu někdo nerozumí, tak to dokáže říct česky. Zní to teda úplně jinak, ale je to hrozně vtipný. On je neskutečně vtipný.

Když jsme u té rodiny, ty teoreticky tvoříš pár s úžasným kuchařem.

Prakticky taky.

No, ale já jsem to vlastně nikdy neslyšela úplně, jako potvrzené, protože ty si chráníš svoje soukromí a chráníš vlastně ne jenom sebe, ale i Přemka Forejta. A včera poprvé jsem u tebe viděla, že jsi Přemka opravdu ukázala. Tak mi řekni, jak balancuješ to svoje soukromí, protože nemůžete, chodit pořád kanálama, aby vás nikdo neviděl.

Ne, tak o to ani nešlo. Já jsem jako neměla v plánu ten vztah tajit. Nebo ani jsem to neříkala, když se mě někdo zeptal, jestli jsem zadaná nebo s kým chodím, tak jsem samozřejmě řekla okamžitě jeho jméno. Mně šlo spíš o to, že v posledním roce ten bulvár dělal neskutečně šílené věci, že opravdu by nebyl den, kdyby o mě něco nevyšlo a nic z toho nikdy nebyla pravda, hlavně. Víš, jako tam se trefili možná tak do jména a vlastně oni začali ubližovat nejen mně, dobrý, tak čert to vem, ale začali ubližovat mojí rodině, mým blízkým. Vím, jak psali o mém bývalém partnerovi. Psali o něm tak zlý věci, který fakt nebyly pravda, že jsem nechtěla, aby dělali to stejný i o nás. Nechtěla jsem, aby tam tahali naše bývalé partnery, naše děti, což se samozřejmě začalo dít.

Já jsem chtěla jenom čas, abychom se s Přemkem mohli poznat, zjistit jestli to má smysl, nebo ne a pak klidně bychom šli na veřejnou akci. My bychom určitě dali fotku ven, protože, taky to chceme, taky chceme, aby každej věděl, že se máme rádi, že jsme tu spolu, že jsme se našli, a že to je hezký. Ale chtěla jsem to zveřejnit sama. Víš? O to mně šlo. Takže to bylo těžký, takže teď se snažím... Já jsem vždycky byla médiím otevřená. Vždycky jsem jim říkala všechno, ale za poslední rok, co se fakt dělo, to bylo už takový psycho, že já jsem se rozhodla uzavřít. A myslím si, že světu sdílím tolik věcí, že nepotřebují vědět úplně všechno o mně. Vždyť to je i otravný, abys každý den četla Burešová tohle, Burešová tohle...

Prý ses chtěla naučit maďarský guláš. Platí to ještě?

Igen, igen. Platí to, protože já jsem, mám maďarskou krev. Moje maminka je napůl Maďarka, babička byla Maďarka, takže já miluji bádat po těch kořenech, víš? Jako po těch odkud jsem a co všechno. Miluji kulturu. Mně se líbí, jak každá země má svoji kulturu, takže já hrozně hledám furt, odkud jsem a co můžu umět. A to jsem chtěla umět, protože moje babička a

moje maminka a moje tety umí ten nejlepší maďarský guláš. Takže když byla ta karanténa první, tak jsem se snažila učit vařit. Takže všem říkám, že jsem se ho naučila, ale to že ho neumím nikomu říkat nebudeme už.

No počkej. Teď je tady varianta, že tě ho může naučit Přemek. Umí vůbec Přemek maďarský guláš?

Ty jo, to nevím, jestli ho umí, protože ho zatím nedělal, ale já věřím, že jo. A i kdyby ho neuměl, tak se ho rychle naučí a udělá ho ještě lepší než moje máma. Což nechci dopustit, aby se to stalo. Protože moje máma přece dělá ten nejlepší maďarský guláš.

Umíš tančit, zpívat, hrát. Už jsi dostala nabídku do StarDance?

Nedostala. Haló, já jsem tady.

Takhle, já si myslím, že tohle je úplně jako jasná výzva. Jo je to chyba, že tam ještě není.

Tohle je ten můj poslední, krom filmu samozřejmě, jako bod takových těch show, které bych si fakt strašlivě chtěla splnit, protože přece jenom nějaký rok, dva už se víc… Jsem se dostala mezi latinskoamerické tance a standardy a fakt tohle bych si strašně přála i když vím, že to bude velmi náročné, že by to bylo velmi náročné, tak prosím vás. Prosím, kdyby někdo vypadl, tak já tady jsem a čekám. Já mám i taneční boty, vůbec mi je nemusíte kupovat. Já mám dvoje i na standard i na latinu. A umím se sama líčit!

Já, jsem na závěr našeho rozhovoru ještě vrátím k Slunečné, která je vlastně pro tebe mediálně zlomová. Ty jsi teď s Týnou opravdu velmi silně spjata a naštěstí už pominulo období, kdy tě dávali dohromady s Markem Lamborou.

Nepominulo. Včera vyšel článek že… Marek Lambora Zamiloval se do té nesprávné? A obrovské shakespearovský dílo, ve kterém jsem si říkala, tak to prostě podle mě muselo psát nějaké dítě z Instagramu, protože to bylo neskutečně vtipný. Jak jsem mu asi zlomila srdce a hodně kolegů potvrdilo, že jsme spolu byli, ale asi tomu tak není a že mu krvácelo srdce, když viděl, jak se směju s Přemkem a nesměju se s ním. Ne oni nás budou dávat navždy, tak jak nás dávali s Ondrou Rychlým si myslím. I když to nebylo ani tak silný, jak s tím Markem, ale já už nevím, vlastně, jak a kolikrát bych to měla v životě říct, aby mě pochopili, že fakt mezi námi nic není. My bychom se v životě zabili, v reálným životě. My jsme úplně jiný než Týna a Janek. I když vlastně oni se mají rádi méně než my dva s Markem vlastně v realitě. Jako jo, my se máme, ale to asi nepomine jen tak, to tam ještě dlouho bude si myslím. A vzhledem k tomu, že máme ještě spoustu dalších projektů, ve kterých jsme spolu, tak...

A poslední dotaz úplně na závěr. Kdyby sis v seriálu Slunečná měla zahrát jakoukoliv jinou roli, klidně mužskou, která by to byla a proč?

Julča. Já prostě jsem tým Julča. Já si myslím, že já jsem už párkrát na takovou otázku odpovídala a vždycky přemýšlím koho. Julča Vacková. To je prostě nejvíc vtipná, ale možná že je vtipná, protože je to prostě Lucka Polišenská, že jo. Ale já myslím, že to je nejvíc adorovaná postava tam v tom. Nejvíc kladná, nejvíc vtipná. Každý se těší na to, co tam zase řekne,

takže to by mě asi bavilo. Ale velmi by mě bavilo se přidat do vašeho týmu drben, protože já věřím že, my se na natáčení moc nepotkáváme, ale když se potkáváme, tak to stojí za to a věřím, že každý váš natáčecí den musí být neskutečná zábava a zkušenost.

Je fakt, že mi zase pro změnu trošku závidíme vám a že se na vás dá hezky koukat.

Ale my jsme furt v posteli.

No je to dobrý.

Kdo by tam chtěl s Lamborou být...

Celý rozhovor s herečkou Evou Burešovou si můžete poslechnout v úvodním videu.

+ Další 3 fotografie