Extra Host Regina Řandová: Za celou Botu jménem Melichar jsem dostala 3 486 korun

Úspěšná dabérka, dětská herečka, golfistka a nově také babička Regina Řandová se chtěla stát nejprve baletkou, ale nakonec přece jen dala přednost herectví, což se jí vyplatilo. Díky roli ve filmu Bota jménem Melichar si jí dodnes pamatuje celá republika. Nyní hraje spolu s moderátorkou pořadu Extra Host Evou Decastelo v seriálu Slunečná a věnuje svým vnukům.

Decastelo: Regi, když se řekne Bota jménem Melichar nebo My všichni školou povinní, co se ti vybaví?

Řandová: Jsou to začátky mého hereckého života, moje dětství a vlastně splnění takového prvního snu stát se herečkou.

Decastelo: Ty jsi se věnovala baletu, kdy tě pustil tenhle sen?

Řandová: Já jsem od čtyř let chodila na rytmiku a od první třídy jsem začala chodit na intenzivní baletní hodiny, tam nás učila paní profesorka z Národního divadla a tam jsem dostala tu první profesionální průpravu. To mi vydrželo asi do čtrnácti let, kdy jsem uvažovala, jestli půjdu na konzervatoř na herectví nebo budu baletkou. Jenže jsem pak tak nějak zvláštně narostla. (smích)

Decastelo: Moc hezky jsi narostla!

Řandová: Ale pro balet to bylo špatně, takže šel postupně na druhou kolej.

Decastelo: Vzpomeneš si na první castingy?

Řandová: Většinou bylo v novinách napsané, že se konají konkurzy v Národním domě na Smíchově a moje babička to sledovala a byla ochotná na ně se mnou jezdit. První filmový konkurz byl na film Zakázaný výlet, kde jsem pak i hrála. No hrála, asi jsem tam ani nemluvila, ale to si pamatuju jako ten první velký casting na Barrandově s kamerovými zkouškami, dobovými kostýmy a vším, co k tomu patří. Dodnes, když těmi místy projíždím, na mě dýchne ten duch dětství, toho prvního setkání s kamerou.

Decastelo: Myslíš si, že pro tebe bylo v dětství Bota jménem Melichar herecky to největší?

Řandová: Myslím, že jo, dostala jsem jednu z hlavních rolí, tam jsem měla opravdu pocit, že jsem už velká herečka. (smích)

Decastelo: Tys tam hrála žákyni osmé třídy, ale kolik ti bylo?

Řandová: Bylo mi tenkrát šestnáct nebo sedmnáct, byla jsem v prváku na gymnáziu, protože jsem se na první pokus nedostala na konzervatoř. Byla jsem těsně pod čárou, tak jsem si gympl vybrala jako přestupní stanici a dál jsem se věnovala herectví jako koníčku. No a v tom roce jsem se dostala do Boty jménem Melichar, takže to byl takový příjemný bonus.

Decastelo: Hrajeme spolu ve Slunečné a je vtipné, že i přesto, kolik už je to let, tak když kolem někoho projdeme, ozve se: Jé, Bota jménem Melichar. (smích)

Řandová: Jo jo! Já vždycky říkám, přibylo pár vrásek, přibylo pár kilo, ale jinak jsem se moc nezměnila a vůbec mi to nevadí.

Decastelo: Spousta dětských hereček skončí, co byl ten důvod, že ty jsi zůstala v oboru dál?

Řandová: Protože jsem se spokojila i s malými rolemi. Já jsem prostě chtěla hrát a ráda jsem hrála všechno. Třeba i ta malá rolička v My všichni školou povinní mě bavila.

Decastelo: Jaké to bylo být dětskou hvězdou?

Řandová: V těch mých sedmnácti nebyla média tak rozjetá a nebyly sociální sítě, takže ta moje popularita nebyla tak vysoká. Nebo alespoň na mě nedoléhala tak, jako doléhá na dnešní dětské hvězdy. Vlastně jsme viděli ten obrovský zájem, jen když jsme objížděli dětské festivaly. Tu nedostupnost herce, to se dnes už nevidí. Bylo to od diváků mnohem intenzivnější, ale milé. Byla to hrozně hezká doba. Dědeček mi schovával výpisky z časopisů. A já, když je dnes někde najdu, tak se zasním, že kdyby to bylo dnes, asi by ze mě opravdu byla velká hvězda.

Decastelo: Jaké v té době byly dětské honoráře?

Řandová: Já jsem za Botu jménem Melichar dostala 3 486 korun za celý film. (smích) Nedávno jsem našla smlouvu, tak to vím přesně. Ale já jsem to pro peníze nedělala.

Decastelo: Máš za sebou spoustu filmů a seriálů, ale největší úspěch sklízíš jako dabérka. Jak jsi se dostala k tomu dabovat Angelinu Jolie?

Řandová: Před dvaceti lety jsem byla vybraná podle hlasové zkoušky a prošla jsem. Myslím, že první film, který jsem dělala, byla Gia, kde si to asi tak nějak hezky sedlo, a pak už to šlo dál a dál. Přišli Pan a paní Smithovi nebo Lara Croft, ta mě hrozně bavila. Takže jsem vždycky moc ráda, když vyjde nějaký její nový film a doufám, že to zase klapne. Ona naštěstí také stárne, takže doufám, že společně zestárneme.

Decastelo: Je nějaká herečka, kterou jsi ještě nedabovala a ráda by sis to zkusila?

Řandová: Asi by se mi líbila Meryl Streep. Ta mě hodně baví.

Decastelo: Představ si, že některá z českých hereček přijde o hlas a ty bys ji musela nadabovat. Kterou by sis chtěla zkusit?

Řandová: Třeba Zlatu Adamovskou! (smích)

Decastelo: Naše role ve Slunečné jsou vesnické drbny a ani jedna z nás nemá tu roli úplně chytrou. Já jsem si vždycky myslela, že ty jsi taková solidní paní, ale ty jsi takový komediant a tu roli umíš skvěle prodat. Proč si myslíš, že nemáš víc komických rolí?

Řandová: Možná je to tím, že jsem se tak opravdu ještě neprojevila a třeba působím tak, jak ty říkáš. Ale možná se díky Slunečné více komických rolí objeví!

Decastelo: Golf nebo babičkovství? Jaké téma si vybereš?

Řandová: Golf je mou srdeční záležitostí posledních pět let. Je to pro mě obrovský relax. Po hodinách, které trávím ve studiích - bez vzduchu, světla - jsem pak šťastná, že se můžu procházet po zelené trávě a ještě se hýbu. Jako zázrakem mě přestala bolet i záda. Takže já všem golf vřele doporučuju.

No a babičkovství, to je teď pro mě úplně nejvíc. Miminko je prostě radost. Já už jednou byla babičkou na zkoušku a zjistila jsem, že mi to jde. Takže teď mám vnoučky dva a jsem ráda, že to přišlo takhle brzy. Já si to prostě užívám a jsem ráda, že jsem mladá babička, která se svými vnuky může podnikat různé aktivity.

Celý rozhovor s herečkou Reginou Řandovou si můžete poslechnout v úvodním videu.

+ Další 2 fotografie

+ Další 2 fotografie