Extra Host Václav Noid Bárta: Přestal jsem pít, abych naštval exmanželku

Václav Noid Bárta se narodil 27. října 1980 v Praze do rodiny režiséra a zpěvačky. Od čtyř let se učil hrát na zobcovou flétnu, klavír či klarinet. Později přidal kytaru, basu a bicí. Od sedmnácti navíc zpívá. Nejprve působil ve skupině Dolores Clan, pak v Noidcrew a nyní má kapelu Noid. Kromě účinkování v muzikálech se proslavil hlavně manželstvím s naší přední zpěvačkou Lucií Bílou (55). Také se o něm psalo často v souvislosti s bujarými večírky a alkoholem. Nyní je však Václav spořádaným otcem dvou dětí, zvelebuje si domeček a zahradu, nepije a v neposlední řadě posiluje, což je na jeho těle neskutečně znát.

Nyní Václava můžete každý týden vidět jako vokalistu v oblíbené soutěži Máme rádi Česko. Byli jsme tedy rádi, že si našel čas a přijal pozvání své kamarádky Evy Decastelo do její talk show Extra Host, která se natáčela ve stylovém baru WoodHouse Lounge

Momentálně je pro tebe asi nejdůležitější role dvojnásobného tatínka.

Hm, to je pravda, no.

Jaký je to pocit, mít dvě princezny, vlastně tři.

No jasně, je to úžasný, já jsem vlastně ještě před Terezkou, což je moje starší dcera, tak jsem vždycky se toho hrozně bál, toho úkolu. I když můj brácha už měl děti od dvaceti let. Tak já jsem vždycky říkal: To bude strašně zvláštní, jako a to mě úplně, jako vymaže mládí a budu muset, budu mít velkou zodpovědnost. A od toho dne, co přišla Terezka na svět, tak jsem pochopil, že… Že je to vlastně to nejkrásnější co může být a že je to opravdu. Sice je to klišé, ale je to jedinej smysl života a já se snažím teď dělat všechno proto, vlastně všechno pro ty moje děti a potažmo i pro mojí ženu Elišku. Prostě, aby na mě byly pyšný. A to je taková moje, to je takový můj stimul.

Byl jsi u porodu?

Ano, u všech. U všech porodů jsem byl. U Terezky jsem dokonce stříhal pupeční šňůru, takže to jako byl velkej zážitek a Eliška, když rodila, tak rodila císařským řezem, takže tam jsem být jako nemohl vlastně, ale byl jsem potom u všeho ostatního, jsem byl.

Umíš přebalovat?

Umím přebalovat perfektně. Všechno, Bepanthen, všechno umím, tak jako prostě. Vím, že opička patří na prdelku, všechno vím.

Co koupání?

Koupání, tak úplně miminka, koupání, to se trošku bojím, jako já se přiznám, že, když je tomu miminku, tak půl roku, tak zakryje, to takový to hodně křehký stvoření. A to jako většinou nechávám na těch maminkách. A, ale jak začne držet hlavičku, tak potom, jako nastupuju já. Koupání jsem přenechával Elišce a vždycky jsem koukal, spíš tak jako a teď už se koupou obě normálně ve vaně. Už tam jako řádí, takže to už je úplně v pohodě.

Ty máš dvě holčičky, postavil jsi dům, zasadil jsi strom. Co syn?

No, pokusíme se, pokusíme se určitě. Já si myslím, že to bude zase holčička a mně to vůbec nevadí, naopak mě to hrozně baví, protože mám pocit, že se o ně musím víc starat a musím je víc chránit ty holčičky. Ten kluk teď, když si to představím, tak nějakýho toho Vaška, protože to musí být Vašek, že jo?

Byl by to Vašek?

No určitě by to byl Vašek, stoprocentně, to jsme s mým tátou Vaškem, taky domluvený, že to musí být Vašek. Když si to teď představím, tak je to takový jako rozmazaný. To neznám, že jo, no, ale tu holčičku vidím úplně jasně. To bude, tentokrát to bude Anna, protože Elza už je a Anna chybí, že jo. Elza Anna, znáš? Máš kluky i holky?

Mám kluka i holku.

No tak.

A Ledové království znám.

Takže víš, takže Elza a Anna, no jasně.

Co je na tvé ženě to, co na ní nejvíc miluješ?

Á, to je úplně všechno. Eliška je úžasný člověk, prostě to je… Za prvé, když začnu tím, jak je krásná, talentovaná, tak to jsem věděl vždycky. Já ji znám asi devět let z divadla, vždycky se mi líbila, vždycky jsem ji obdivoval. Já ji dokonce měl i na svých turné už jako tanečnici, protože fakt jako, to bylo něco úžasného, jak tancovala. My jsme kamarádi 9 let, takže já ji znám celou dobu a cením si toho. Ona je fakt anděl, ona by se rozdala pro ostatní, pro rodinu. Je strašně hodná, je klidná, dokáže... Když jsou konflikty, tak dokáže jakoby cuknout, jo. Což dokáže potlačit nějaký ego, což je těžký a zároveň strašně důležitý pro ten vztah, protože když potom se potkají dva a nedokážou ustoupit, ani jeden. Tak je rozvod, prostě, což jako, tak se prostě stalo, že, no. Á, takže to je… Já ji mám fakt za odměnu a je to anděl.

Co si myslíš, že nejvíc oceňuje ona na tobě?

Tak to je těžko říct. Já si myslím, že by to mohlo být… Právě, že se snažím dělat hodně ty věci pro tu rodinu. Ať už je to pracovně, snažím se je zabezpečit, ať už je to nějakou zábavou nebo, že se snažím, jako jim dělat pořád nějakej rozruch doma, aby se nenudily. Vymýšlet nějaký bejkárny. Pak třeba nějaký zútulňováni našeho domu, budování věcí. Možná tohle třeba. Dneska ráno mi to říkala, protože jsem včera dělal verandu a říkala, že jsem ji udělal moc hezky. Tak z toho jsem to vydedukoval.

Poslední píseň, kterou já jsem od tebe zaregistrovala, byla písnička s Evou Burešovou. Jak se tobě spolupracuje s Evičkou?

Hm, Evička Profesně ji naprosto zbožňuju. Je to skvělá holka, známe se přes deset let už z Jesus Christ Superstar. Pak je to teda, jako špičková zpěvačka, která fakt patří mezi naše nejlepší zpěvačky. A pořád roste. To, že je hvězda první velikosti teď, o tom se vůbec nebavíme. Fakt, to je jako neskutečný, co všechno dokázala. Ta vlastně smázla úplně všechny ostatní teď, prostě. Bez urážky teda všech, ale je to, je to skvělý. Takže já si té spolupráce s ní strašně moc cením. Už jsme spolu udělali spoustu písniček, momentálně připravujeme další. Je to píseň, která se jmenuje Malý princ. Já jsem…

Takže srdcovka.

Ano. Prostě víme všichni, že Eva miluje svého syna Natánka, kterému vlastně jakoby, který jí připomíná Malého prince, něčím. Takže moje Eliška v premiéře, napsala vlastně text Malý princ. Já jsem to zhudebnil. Písnička už je na světě, je teda zatím u mě ve studiu. Já jsem ji natočil celou naživo, takže tam jsou živý smyčce, živý violoncella, živý bubny, kytary. Úplně monstrózní pecka. A asi za 14 dní budeme točit videoklip, zřejmě v Botanický zahradě, takže to bude nádherný a vytvoříme si svůj vlastní svět úplně, jak na nějaký planetě a těším se na to. A bude to myslím, že hezkej projekt.

Existuje ještě nějaký interpret, se kterým bys chtěl spolupracovat, v Česku a ještě se ti to nepovedlo?

No, teď přemýšlím. Jako mě mrzí samozřejmě, že jsem s panem Gottem nestihl, mu nabídnout nějakou písničku. To mě mrzí strašně moc. Jinak já jsem si veškerý, takový ty mety docela splnil. S paní Vondráčkovou Helenkou, té jsem už dělal tři písničky, jsem udělal, takže z toho mám velikou radost. To je pro mě taky taková velká modla. Třeba Marie Rottrová tu mám, tu strašně mám rád, ta se mi jako strašně líbí, tím jaká je, její hlas je úžasnej. Tak třeba kdybych jednou ještě mohl napsat píseň pro paní Rottrovou, to bych byl poctěn.

Už několik let nepiješ, co bylo tou motivací přestat pít?

Byly dvě takový motivace, který mě nasměrovaly k tomu, abych přestal pít, jo. První byla, že jsem byl osloven Nutrendem k reklamě a já jsem jako řekl celému tomu vedení, že by bylo fajn, kdybychom to udělali trošku jinak, než , že se vyfotím s nějakým přípravkem a řeknu tady ten protejňák je skvělej a přitom budu takhle tlustej u toho, že jo. To není ta reklama, kterou bych chtěl dělat. Já jsem navrhnul, že bychom mohli udělat takovou transformaci celého mého těla, takže z toho buřta se dostat až tak jako někam na ty čtverce. A jim se to zalíbilo, tak jsme začali makat, takže to byl jeden impuls k tomu a druhej impuls byl, že jsem se začal rozvádět s Gabčou a já jsem ji prostě chtěl naštvat.

Že budeš po rozvodu vypadat fantasticky.

Jo, takhle, přesně tak, takže jsem ji prostě chtěl… To bylo tak. To byla taková, to byla moje pomsta. Pozitivní pomsta.

Je těžké vydržet nepít?

Vůbec. Já jsem, jako. Vždycky, když jsem si jako představil. Když jsem pil, tak jsem si představil, že bych přestal pít. Tak jsem si říkal: To bude hrozně těžký, protože… Protože kamarádi, tě budou do toho nutit, aby sis s nimi dal panáka. Koncert budu nervózní, budu si muset dát panáka, když jedu na ples tak se s nima budu muset vožrat, aby mě měli rádi. To vůbec není pravda. Já jsem si všechno hrozně namlouval a spousta lidí si to taky namlouvá. Jako bez toho alkoholu je všechno daleko, daleko lehčí. A všechno máš pod větší kontrolou, máš daleko víc energie. Nemáš žádný depky, prostě je to úplně super a já už vím, že nikdy nezačnu pít. A všichni se mě ptají: To si nedáš ani, že třeba potom jako víno k jídlu? Nedám, protože a není to z toho jako strachu, že kdybych se napil, že začnu znovu pít. To je prostě, teď je to takový pohodlí, to nepití, že nevím, proč bych se ho měl zbavovat.

Choval ses někdy jako blbec, když jsi pil?

Miliardkrát, jako, jako hrozný. Jsou věci jako, já když třeba dělám něco na zahradě a teď tam, jako třeba něco kopu, nějakej výkop, tak vždycky bilancuju a přemýšlím o těch věcech, co jsem provedl a co jsem někomu řekl a je jich strašně moc, jako. Příklad ti asi teď nedám, ale je toho fakt, je toho hrozně moc a to mě jako mrzí. A stává se i to, že potom těm lidem zavolám nebo napíšu a snažím se jim, nějakým jako způsobem omluvit za to vlastně. Já řeknu: Hele pamatuješ si, jak jsem ti před dvaceti lety řekl že… Mrzí mě to, promiň. Oni to třeba ani nevědí, jo, ale já to vím.

Ale ty to neseš.

Hm, hm

A otázka úplně na závěr. Čeho se v životě bojíš?

Bojím se, abych neudělal nějaký špatný rozhodnutí životní. Prostě, abych jako, abych já nevím. To může být cokoliv, co potom nasměruje cestu někam, kam jsem nechtěl a vždycky vím, že je to o jednom rozhodnutí nějakým špatným. Tak se strašně modlím za to, abych vždycky se pořádně rozmyslel, než něco udělám.

Celý rozhovor se zpěvákem Václavem Noidem Bártou si můžete poslechnout v úvodním videu.

+ Další 2 fotografie

+ Další 2 fotografie