Film Ostravak Ostravski je TOTÁLNÍ výsměch SLEZSKU: Skvělý nápad s TRAPNĚ špatným zpracováním
"Nová česká filmová komedie, navazující na nejlepší tituly z této oblasti naší filmové tvorby, 'Ostravak Ostravski', byla volně vytvořena dle námětu legendárního blogera a jeho sedmi knižních bestsellerů s názvem Deniky Ostravaka," dozvíte se třeba na webu csfd.cz u popisku k filmu. Problém v tom případě je ovšem ten, že po přečtení budete od Ostravaka očekávat nařachanou komedii, u které se nepřestanete smát, ale určitě vás nenapadne, že by se právě v tomto filmu objevil přízemní humor, na který jsme zvyklí u filmů jako Kameňák nebo Babovřesky
Bohužel je to ale přesně takhle. Ostravak Ostravski nemá prakticky žádný děj. Zpočátku se nám scénáristé filmu snaží namluvit, že hlavní pointa a děj tkví v prostém životě ostravského horníka, který zachrání své kamarády z důlního závalu a tím se dostane do povědomí vyšší společnosti, ženy se ho nemohou nabažit a on je jakýmsi prostředníkem mezi obyčejnými horníky a lidmi z vyšších míst, kteří tahají za nitky. Zpracování děje je ale tak plytké a utahané, že po pár minutách divák ztrácí pozornost a vlastně vám najednou dojde, že ten vtip a nadhled, který očekáváte, se zkrátka nedostaví.
Na Ostravakovi jde jasně vidět, že to buď dělal člověk, který v Ostravě byl jednou, a to na Stodolní, a zbytek si domyslel jen tak z doslechu, co se v Praze o Ostravácích říká, nebo mu do filmu kecalo až příliš lidí najednou a každý z nich měl trochu jinou představu o jeho výsledku.
Ostravě se posledních pár let vcelku daří zbavit se nálepky pochmurného města plného buranských horníků, jednoduchých lidí a odporné všudypřítomné šedi. Protože tohle už dávno neplatí. No a pak v roce 2016 přijde někdo, kdo se rozhodne, že natočí film o Ostravě a hornících, a to i přesto, že poslední důlní vozík vytěženého uhlí vyvezli z jámy v roce 1994 a pak se v Ostravě navždy přestalo těžit.
Největším problém celého filmu je ale v tom, že do něj obsadili herce, kteří zkrátka nemají vrozenou "ostravštinu", většinou pochází z Prahy, a tak se to museli holt naučit. A to je největší kámen úrazu. Tohle se zkrátka naučit nedá. Stejně příšerný výsledek by vzešel z toho, kdyby se parta ostravských nadšenců rozhodla natočit film o Pražácích, ale obsadili by tam herce s krátkými zobáky.
Někteří možná namítnete, že představitel Jarka Igor Chmela z Ostravy pochází. Pravdou je, že mluva Igora Chmely vám ve filmu přijde snad nejméně otravná, protože základ tam sice z mládí nějaký je, ale pražský výraznější akcent naznačuje jasný fakt, že Chmela je z Ostravy už dlouhá léta pryč.
Ač mám osobně herečku Jitku Smutnou velice ráda, tak v Ostravakovi předvedla nejhorší výkon. Jitku Smutnou se absolutně nedalo poslouchat a troufnu si tvrdit, že pokaždé, když otevřela ústa a vyšlo z nich byť jedno rádoby ostravské slovo, tak to nejednomu Ostravákovi muselo uši trhat.
Navíc během celého filmu řekla spoustu slov a slovních spojení, které by skutečný Ostravák neřekl. Jen několik ukázek z mnoha. "Vylez z toho hajzla", "uklízám", "vzpomínajů", "poblutý", "až ku mně". Žádné z těchto spojení by Ostravák nikdy takhle neřekl. Místy to zavání spíše olomouckou hanáčtinou, ale nevyhneme se ani mírně "čecháčkovským" spojením, kdy herečka vysloví "na stoletým smrku". Uznejte, tohle zkrátka řekne jen Pražák a Ostravák má chuť mu dát pěstí. Na druhou stranu nemůžeme se na herce zlobit, protože ostravsky by se nenaučil ani nejlepší český herec, který odtud nepochází.
Film Ostravak Ostravski je zkrátka jen dalším důkazem toho, že česká kinematografie jde do hnoje. Sama jsem byla přesvědčena o tom, že najdu aspoň dva české filmy, které mi za posledních deset let přišly opravdu kvalitní. Musela bych však přemýšlet hodně dlouho a důkladně, abych na nějaké takové přišla.