Film Vesničko má středisková vznikl náhodou: Top zajímavosti, které vás překvapí
Co jste možná nevěděli o klenotu české kinematografie ve snímku Vesničko má středisková? Tak třeba fakt, že Hrušínský opravdu neuměl řídit a že Otík měl umělou protézu kvůli přízvuku.
Už je to více než pětatřicet let, co do československých kin vstoupil film oscarového režiséra Jiřího Menzela Vesničko má středisková. Málokdo ví, že komedie, která se dlouhá léta drží na prvních místech v žebříčcích popularity, vůbec nemusela vzniknout.
Scénář k filmu psal oscarový scenárista Zdeněk Svěrák, což v kombinaci s Menzelem nemohlo dopadnout jinak než dobře. Jak už to u tak u velkých děl někdy bývá, snímek z roku 1985 spatřil světlo světa vlastně úplnou náhodou. Při revizi archivu na Barrandově kdosi zjistil, že námět k jinému populárnímu filmu Na samotě u lesa byl Zdeňku Svěrákovi proplacen omylem dvakrát. Bylo mu tedy navrženo, aby do druhého dne vytvořil několik stránek čehokoliv, aby se mohlo předstírat, že existuje ještě jiný námět – zkrátka, aby nikdo nepojal podezření, že lidé nedostali peníze jen tak pro nic za nic. Svěrák tedy usedl ke stroji a psal.
Text se dostal do rukou Jiřího Menzela, který z něj byl nadšený – dokonce měl prohlásit, že šlo o nejlepší scénář, který kdy četl.
O realizaci komedie bylo tedy rozhodnuto. Osud rozhodl také o změnách v obsazení. Otíkovu tetu měla místo Milady Ježkové ztvárnit Stella Zázvorková. Herečka ale nemohla roli přijmout kvůli zaplacenému zájezdu do zahraničí a navíc o ni ani příliš nestála. Hlavní úlohu řidiče Pávka měl zase místo Mariána Labudy hrát Petr Nárožný, který měl roli vtisknout určitou dávku vznětlivosti. Přes všechny komplikace nakonec vznikl jeden z největších hitů československé kinematografie.
Někteří komunističtí pohlaváři po premiéře filmu obvinili tvůrce, že poškozují dobré jméno socialistické vesnice. Vtipným faktem je, že po letech byl zase označen za idealizaci bolševického režimu.
Zohavení zubů v podobě zubní protézy si do své role Otíka vymyslel sám herec János Bán. Bylo mu totiž jasné, že se ve svých hereckých replikách jen těžko zbaví maďarského přízvuku. Právě zmiňovanou zubní protézou chtěl přízvuk skrýt.
„Když zjistili, že jedu na předávání Oscarů, ihned mi předali cenu, která byla jakýmsi předstupněm ceny Kossuth, což je v Maďarsku pro herce nejvýznamnější ocenění. Tehdejší vládnoucí garnitura totiž nechtěla, abych byl oceněný v Americe dříve než v Maďarsku,“ uvedl později herec János Bán v jednom z rozhovorů.
Píseň Josefa Leopolda Zvonaře Čechy krásné, Čechy mé ve filmu zazní několikrát stejně tak jako v dalším úspěšném českém snímku režiséra Jiřího Menzela Slavnosti sněženek.
Herec Rudolf Hrušínský byl i ve svém civilním životě velmi špatný řidič, proto raději řízení nechával na své manželce. V roli doktora Skružného tak pro něj znamenalo řízení vozu po téměř třiceti letech.
Marián Labuda měl řidičské oprávnění na nákladní vůz, a proto všechny scény ve filmu skutečně odřídil sám. Zkušenost získal na vojně, kde dva roky seděl za volantem náklaďáku.