Flegr o plošném testování: Je to nesmysl, někdo si chce jen namastit kapsu
Situace v České republice se stále zhoršuje. Každý den padají rekordy v počtu nově nakažených. Ministr zdravotnictví Roman Prymula před nedávnem řekl, že by chtěl nechat otestovat celou republiku. Podle něj by se s testováním mohlo začít v nejbližší době.
Je to nesmysl
Jenže Prymulovi oponují mnozí odborníci, mezi nimiž je i evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle Flegra postrádá plošné testování jakýkoli smysl. "Připadá mi, že je naprostý nesmysl zrovna do testování cpát miliardy a ohromné úsilí zdravotníků. Co s těmi vytestovanými lidmi budeme dělat, když nedokážeme vytrasovat a dostat do karantény ani ty, které odhalíme při dnešním zcela nedostatečném testování? Navíc i při nerealisticky nízké chybovosti testu při nízkém procentu těch, kteří nám budou vycházet, že jsou nakažení a oni přitom nakažení nebudou, bude většina těch, co nám vyjdou jako nakažení ve skutečnosti nenakažených. To je zcela zákonité, protože nenakažených je v populaci mnohonásobně víc než těch nakažených," řekl pro eXtra.cz Flegr.
"Nevím, co pozitivního by mohlo plošné testování přinést, když stejně nedokážeme pozitivně testované rychle izolovat do karantény. Navíc má být testování dobrovolné, a tak ti, co se nebudou chtít dostat do karantény, na něj stejně nepůjdou. Musíme konečně začít pořádně a rychle trasovat kontakty nakažených. Mimochodem, navyšovat trasovací kapacity o třetinu, jak se to dělá s velkou slávou nyní, je k ničemu. My je teď nutně potřebujeme navýšit aspoň na trojnásobek. Trasování je jediná opravdu účinná a relativně levná metoda, jak s epidemií bojovat. Plošné testování na dobrovolné bázi, je naprosto k ničemu," dodal Flegr.
Podle profesora nejspíš hrají v plošném testování roli něčí finanční zájmy. "Takové testování naslepo může být těžko co jiného, než nějaká forma tunelování státního rozpočtu. Opravdu by mě zajímalo, kdo je na tom finančně interesovaný. A taky zda zvýšené trestní sazby za činy spáchané v době nouzového stavu se týkají pouze dvou kousků pečiva ukradeného v supermarketu, nebo i takovýchto miliardových tunelů. Opakuji z odborného hlediska je plošné testování obyvatelstva zkrátka nesmysl a v boji s epidemií nám nemůže nijak pomoci," upozornil.
Testování mladých
V zahraničí se objevují názory, že mladí lidé, dejme tomu do třiceti let, by se testovat neměli vůbec. Měli by se nechat žít normálně kvůli už mnohokráte zmiňované kolektivní imunitě. Co na to říká Flegr?
"To je opět naprostý nesmysl. To bychom mladé lidi museli vystřelit na Mars, ať se tam pěkně promoří, a pak si ty co přežijí a už nebudou (doufejme) infekční, zase vzít zpátky. Jinak se od nich nutně nakazí ti starší a rizikoví. Právě mladé je potřeba trasovat a testovat přednostně, protože právě oni více pobíhají, mají více kontaktů a nakazí tak víc lidí. Z hlediska šíření nákazy jsou podstatně nebezpečnější, než ti, na které má nemoc drastické účinky a rychle je vyřadí z normálního života. Lidí je mnoho, takže je zákonitě i mnoho různých názorů. A mezi mnoha názory se nutně objeví i ty nesmyslné, které se, světe div se, šíří po internetu mnohem rychleji než ty nudné rozumné. Je potřeba vždy rozlišovat, kdo ten který názor zastává. A v souvislosti s epidemií je potřeba naslouchat epidemiologům a nikoli třeba zubařům, či, pro mě za mě, molekulárním biologům, automechanikům či filologům," zakončil Jaroslav Flegr.