Jiří Kajínek unikl smrti o vlásek. Promluvil o rakovině prostaty, s nevyléčitelnou nemocí se pere i jeho životní láska
Jiří Kajínek toho ve svém životě zažil mnoho. Nejslavnější český vězeň, jenž byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu, strávil 23 let svého života za mřížemi. Poté, co mu byla udělena milost a dostal se na svobodu, si prožil další peklo. Jak přiznal v rozhovoru pro eXtra.cz, bojoval s rakovinou prostaty. Oporou musí být i své partnerce, která trpí chronickou leukémií.
O soukromí Jiřího Kajínka se toho příliš neví. Kdysi nejslavnější český vězeň, který byl v roce 1998 odsouzený na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu a dostal se ven v roce 2017 díky udělení milosti od Miloše Zemana, otevřel v rozhovoru pro eXtra.cz svou třináctou komnatu a promluvil o rakovině prostaty a chronické leukémii, kterou trpí jeho životní láska Magda.
Jiří Kajínek při autonehodě v protisměru zranil dva lidi: Redakci eXtra přiznal obavy kvůli podmínce
Jak sám přiznává, Miloši Zemanovi může vděčit za to, že zůstal naživu. "To kdybych měl ve vězení, tak bych umřel. Neměl bych šanci, protože třeba na Mírově, když jsme potřebovali jedno vyšetření, neumíte si představit, co se kolem toho dělo. Odvezli mě do Šumperka, do nějaké nemocnice. Tam vyklidili tu nemocnici, obklíčil to kordon bachařů, pak to obklíčil kordon policajtů. Mě tam přivezli, mířilo na mě sedm lidí samopalama, byl jsem svázaný. No prostě ti lidi jsou šílení, nejsou normální," vzpomíná muž, který dvakrát prchnul z vězení.
Kajínek si od lékařů vyslechl krutý ortel
Nejdříve absolvoval sérii několika nepříjemných vyšetření, načež si od lékařů vyslechl krutý ortel. "Měl jsem velký zánět močových cest a při tom se zjistilo, že to PSA je přes dvacet a že to vypadá na nebezpečí, že by ta prostata tam mohla být zasažená. Skončilo to tím, že se udělalo asi 12 vpichů do prostaty, odeberou se vzorky a zjistí se, kde ta rakovina je. Bolelo to, je to nechutný, nepříjemný. Prostě hnus," vysvětluje.
Navzdory tomu, že mnohé by taková zpráva položila a začali by se obávat o svůj život, Kajínek se smrti prý nebojí a situaci bral zkrátka takovou, jaká je. "Jestli máte umřít, tak umřete. Nemá cenu se bát té smrti. Prostě to je přirozené – lidi se rodí a umírají. Pak jde jen o to, kdy umřou. Můj tatínek zemřel na rakovinu prostaty, když mu bylo 62 let. Takže jsem věděl, že tam ty predispozice nějaké mohou být, takže mě to ani nějak nepřekvapilo. Věděl jsem, že rakovina prostaty se dneska dá léčit a relativně dobře," říká s klidem.
Pomoc našel v protonovém centru v Praze, kde podstoupil ozáření. "Jediný špatný je, že jak se vám ta prostata ozáří, tak se vám nafoukne do velikosti tenisáku, takže čtrnáct dnů chodíte a máte pocit, že máte v zadku tenisový balónek. To je jediný nepříjemný. Žijete ale normálně, nikdo o tom nevěděl," říká. Všechno, zdá se, dobře dopadlo a Kajínek v současné době chodí pouze na preventivní kontroly. Na ty však bude muset docházet do konce svého života.
Jeho partnerka trpí chronickou leukémií
Zpráva o jeho diagnóze však nebyla jedinou ranou, kterou mu život uštědřil. Se závažnou chorobou bojuje i jeho partnerka trpící chronickou leukémií. "Moje přítelkyně má chronickou lymfatickou leukémii už přes 11 let. Ze začátku to bylo docela složitý, ale teďka je v té fázi, kdy chodí na kontroly, na odběry. Tam je to nebezpečí, že jakmile se jí začnou množit hodně bílé krvinky, tak by ji to mohlo zlikvidovat. Ale Magda je strašně statečná," říká s obdivem.
Své partnerce se snaží být tou největší oporou. "Je to tak, že tahle nemoc je nebezpečná v tom, že ti lidi mohou umřít během tří měsíců, ale taky mohou žít třeba 30 let. Jelikož Magda s tím žije už těch 11 let, tak naposledy jí ta ošetřující lékařka říkala: 'Paní doktorko, už je to tak dlouho, že teď to vypadá, že byste ještě dlouho mohla žít.' Vždycky to ale může být jinak. Domácí práce dělám já. Nechci se chválit, ale jsem na to hrdý – jsem uklízečka, kuchařka, to všechno je moje práce," pochvaluje se.