Gastronomie za socialismu: Prim hrály rybí restaurace, číny i gulášovka na stojáka
Celou komunistickou érou se jako červená nit táhly všudypřítomné normy. Ty se musely striktně dodržovat. Všichni museli používat ty samé suroviny v tom samém množství. Existovaly tzv. normařky, které normovaly pro kuchaře všechny suroviny, které v jídle měly být.
Zvykem také bylo jídlo šidit. V některých provozovnách se třeba kýta zaměňovala za plecko, místo hovězího zadního se podávalo hovězí přední a podobně. Velmi proslulá omáčka UHO (univerzální hnědá omáčka) před revolucí hrála prim. Vařila se ve školních jídelnách i v restauracích, které se od sebe příliš nelišily. Této neurčité omáčky se bohužel můžeme dočkat někdy i v dnešní době.
Jídelny a hostince navštěvoval dopoledne především pracující lid - dělníci, zedníci, kopáči apod. Ti se začali v podnicích scházet už od rána. Populární byly svačinové polévky, jako je gulášovka, zelňačka nebo dršťková. Alkohol v pracovní době tehdy nikdo moc neřešil, a tak nechybělo pivo nebo dokonce panák rumu. Když náhodou přišla kontrola, alkohol se schovával pod stůl a nápoje se měnily za nealko.
Bufety nabízely párky, buřty, limonádu, chlebíčky, koktejly, ruské vejce a legendární vlašský salát, který už dnes nikdo nevyrobí.
Tradiční smažák se začal objevovat začátkem 70. let. A protože hranolky se tehdy objevovaly jen zřídka, podával se k němu vařený brambor. V druhé polovině 80. let začaly už být fritované hranolky velmi populární a lahůdkou bylo namáčet si je do růžové omáčky, což byla majonéza smíchaná s kečupem.
Dalším oblíbeným pokrmem, který k nám přišel z východu, byla polévka boršč. V Praze Na Příkopě se hojně chodilo i na slané pirohy nebo mletý ruský biftek. Velkým hitem v jídelnách byla i sekaná svíčková.
Když si chtěl někdo vyrazit za hranice všedních dnů, navštívil čínskou nebo rybí restauraci. Rybí bufety a poměrně luxusní rybí restaurace takzvané II. cenové skupiny patřily k tomu lepšímu, co tehdejší gastronomie nabízela. Tzv. číny byly za socialismu ohromně populární. V Praze byla asi nejoblíbenější ta ve Vodičkově ulici. Chodil do ní Jan Werich i Karel Gott. Mezi hity patřila černá vejce nebo klasické kung-pao.
Z dezertů pak byly populární zmrzlinové poháry například s vaječným koňakem nebo karamelem.