GLOSA: Eva Pavlová se nemůže od Klausové ani Zemanové lišit více. Nejsympatičtější první dáma, jakou jsme měli
První dáma Eva Pavlová má za sebou několik měsíců ve své funkci. Do té nastoupila díky zvolení svého manžela, nikdy o ni neusilovala a rozhodně, lze-li soudit, nevypadá, že by si ve večírcích a doprovodných programech nějak zvlášť libovala. Ve srovnání s jejími předchůdkyněmi je naprosto odlišná - rozhodně se však nedá říci, že by byla výrazná.
Autor článku za svou mediální kariéru už zažil osobní setkání se třemi prvními dámami těch prezidentů, které si Česko zvolilo v přímé volbě. První z nich, Livia Klausová, byla pro podobnou funkci jako stvořená. Velmi družná, sečtělá a společenská dáma dokázala s grácií sobě vlastní plnit všechny povinnosti, které by snad z funkce první dámy měly vycházet. Klausová měla velký dar naslouchat a projevit nepředstíraný zájem o vše, co se kolem ní dělo. Na každé akci, nad kterou převzala záštitu, se s radostí a zapálením podílela.
Zemanová zůstávala v pozadí
Ivana Zemanová představovala naprosto opačný pól. Objevování se v různých médiích a na doprovodných akcích Pražského hradu bylo spíše výjimečné, o její činnosti jsme se dozvěděli hlavně z tiskových zpráv či vyprávění mluvčího KPR Jiří Ovčáčka. Její funkci někdy přebírala i dcera Miloše Zemana, Kateřina. Zemanová si prostě pozornost novinářů příliš neužívala a na první dámě to bylo znát.
Eva Pavlová je zlatý střed
Eva Pavlová, se kterou jsme strávili několik státních návštěv a nejnověji také návštěvu prezidenta v Praze, zdá se, dokázala vyjádřit oba přístupy. Co můžeme z dosavadních setkání soudit, není typ člověka, který by se vyžíval v setkávání s lidmi a nadšeně obrážel večírky, je ale vidět, že velmi podporuje cestu, kterou se Petr Pavel vydal, a je ochotná funkci, které se zhostit prostě musela, vykonávat s opravdovou grácií. Možná není vždy nadšená, ale chová se přirozeně, bezprostředně a empaticky.
Pro Česko je to moc příjemná změna.