GLOSA: Jednání o důvěře je divadelní fraškou, na které tupě exhibuje opozice
Jednání o důvěře vlády nejde nazvat jinak než fraškou a neskutečně dlouhou exhibicí žvanilů. Už nyní je jasné, že jde o nejdelší schůzi v historii samostatného Česka, o což se postarali svými nesmyslně dlouhými projevy především zástupci opozice v čele s Tomiem Okamurou a Andrejem Babišem. V době, kdy je jasné, že vláda bude mít většinu a kdy je potřeba, aby se co nejrychleji konalo, jde o totální marnění časem.
Vládní koalice má dohromady 108 členů, tedy jasnou většinu. Přesto se jednání o důvěře vlády vleče a je nejdelším v historii samostatné České republiky. Jen ze středy na čtvrtek zabrala neuvěřitelných 22 hodin. Přitom v momentě, kdy nastane samotné hlasování, výsledek bude během chvilky jasný, tedy vláda bude mít důvěru. Ptáte se tedy, proč se schůze tak vleče, když je většina jasná? Důvodů je víc.
Tím hlavním je, že nyní se v opozici nachází Hnutí ANO spolu s SPD. Jeden subjekt v minulé vládě byl, druhý mu často podkuřoval. Nyní se ale k tomu hlavnímu nedostanou a budou se muset spokojit s černou prací v opozici. Logicky zůstává pachuť a zahořklé postavy, jako jsou Tomio Okamura nebo Andrej Babiš, využijí každé možné chvíle, aby práci nové vládě ztížily, nebo si minimálně koply. Heslo "táhnout za jeden provaz" totiž v politice neplatí.
A tak jsme svědky nekonečného jednání, nebo spíše tlachání. Mimochodem, sám Babiš několikrát pronesl, že nesnáší prázdné tlachání politiků, přitom přesně to nyní sám téměř dvě hodiny předváděl ve Sněmovně. Pokrytectví? Ano, Babišovi je vlastní, stejně jako když řekl, že Válek by měl mít tlumočníka do češtiny. Čtete správně, expremiér se někomu posmívá, že neumí česky. Ten expremiér, který říkal, že zachránil tisíce mrtvých, že udělal maximum pro pandemii, že motýle a další nesmysly...
Fialu to se*e
Zatímco u Babiše se dá ono tlachání nějak pochopit, jelikož si připravuje půdu pro prezidentskou kampaň, u Okamury už to nejde. To, že se předseda SPD rád poslouchá, je známá věc. Ostatně na jarmarcích SPD byl schopný mluvit i tři (!!!) hodiny v kuse. Že by ale říkal něco smyslupného, o tom nemůže být řeč. Kvantita převršuje kvalitu, a tak jsme mohli být například svědky toho, jak ve Sněmovně Okamura plísní Pekarovou Adamovou, že nepodepsala Chartu. To, že předsedkyně TOP 09 se učila v době sbírání podpisů teprve psát, už Okamurovi tak nějak nedošlo.
Divte se pak tomu, že jindy slušný a spisovně hovořící Petr Fiala řekne, že "už ho to taky se*e". Když strávíte celý den i noc na schůzi a posloucháte podobné řeči, tak si chcete také prohnat kulku hlavou. Nemluvě o novinářích, kteří ve Sněmovně i spali. Co je ale horší, je to, že jsme v době koronavirové pandemie, roste inflace, je energetická krize a Česko má předsedat v Radě Evropské unie. Jeden by skoro řekl, že nemáme času nazbyt.
Místo toho ale opozice naprosto zbytečně protahuje jednání o důvěře vládě a je jí zcela jedno, že mrhá časem. Je to totiž čas nové vlády, kterým v očích některých nervózních voličů mrhá. Ne její. A tak se například ministr zahraničí Jan Lipavský nezúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí EU, na které měl letět dnes. Už jen to podtrhuje naprostou zbytečnost oné frašky, která se od včerejška odehrává ve Sněmovně.