GLOSA: To zabolelo. Dominika Gottová v kýčovitém blábolu k zesnulému tátovi
GLOSA: Když má někdo moře času, často vymýšlí hlouposti. A zdá se, že Dominika Gottová (48) ho měla v poslední době dost. Asi proto kývla na podivný šanson s noname italským zpěvákem zpívajícím francouzsky, v němž promlouvá k zesnulému Karlu Gottovi (†80). Kdyby si raději koupila kolotoč, udělá líp.
Dominika Gottová: Když ženě chybí noblesa
Píseň pro tebe, v které dcera Karla Gotta recituje a jakýsi zcela neznámý Ital Gabriel Grillotti bůhvíco francouzsky „šansonuje“, má být vyznáním Dominiky Gottové (48) tomu, jehož jméno radši ani jednou nevysloví. Není divu; ochrannou známku na ně vlastní Ivana Gottová.
„Měla jsem štěstí, že jsi byl můj táta. Se vší tvou noblesou,“ recituje například nejstarší Gottovo dítě a jednomu hned ironicky vyvstane na mysl, proč zrovna o noblese hovoří ta, která po smrti otce už tolikrát předvedla spíš až „kolotočářské chování“, které mnozí považují za pošpinění jeho památky.
Veřejné praní prádla
Jde například o její veřejné praní prádla s podivným manželem nebo opinkávání Ivany Gottové. Ta samozřejmě není žádná světice a mnoho lidí si o ní myslí své (často určitě oprávněně), jenže noblesa se nehledá kydáním rodinné špíny v médiích, tohle se má řešit přes právníky a soudy.
Už začátek songu je ale podle mě pro kýčem opovrhující diváky utrpením. Italský zpěvák a producent v jedné osobě nezapřel svůj původ a jako by song vznikl dle šablony s názvem „Jak to rozhodně nikdy netočit, aby to nedopadlo strašně“. Tohle bylo moderní před pětadvaceti lety. Mi dispiace amico…
Nuda
Utahané je to celé tak, že jsem se k dodívání musel nutit natřikrát. A budu žádat o rizikový příplatek za to, že musím zírat na něco takového.
Dominika se tu ukazuje bosá někde ve skleníku, a protože něco povídá i o sobě v dětství, najednou musíme doslovně vidět malou bosou holčičku.
A dál to už pokračuje jako podivný kolovrátek. Měla tátu ráda, ten už není, lidé se na ni zle koukají a ona nemá sílu… A proto stvoří prvotřídní nudu, o kterou ve skutečnosti nikdo pořádně nestojí a nikdo ji nepotřebuje, proto uspořádá tiskovku, proto se snaží proslavit knihou atd.
Ať se na mě nikdo nezlobí, když si budu myslet, že pro řadu lidí může jít o prostě nineříkající blábolení hrající na emotivní strunu, která se ale kvůli osobnosti přednášející nějak špatně naladila. Pokud to mělo být volání o pomoc, od toho tu jsou ambulantní ordinace psychologů a psychiatrů.
Ústraní
Dominika Gottová by si podle mého skromného mínění měla uvědomit, že pro národ je pouze „ta dcera od Gotta“, jinak ho moc netankuje. Navíc je ta „zdiskreditovaná dcera od Gotta“, „štěkavá“, nespolehlivá, se závislostmi někdy lépe, někdy hůře bojující.
Lépe by udělala, kdyby písničku nechala stáhnout z internetu, stáhla se do ústraní a život se pokusila žít bez snahy o jakékoli zviditelnění, nebo, nedej bože, o pochopení od ostatních. Vždyť takhle jen hlouběji zabředává do problémů…