GLOSA: Výsledek eurovoleb je fackou pro vládu: Pokud se nepoučí, prohraje i ty sněmovní
Volby do Evropského parlamentu skončily překvapivým úspěchem protestních stran. Jejich součet dává vládě Petra Fialy pomyslný políček. Hnutí ANO Andreje Babiše navíc koalici SPOLU překonalo a slaví očekávané vítězství. Oslavy ve vládních stranách proto nejsou namístě. Velmi zamyslet by se pak měli u Pirátů i hnutí STAN.
Další volby jsou za námi a je čas na rekapitulaci. Ačkoliv volby do Evropského parlamentu většinou nepatří k těm nejsledovanějším, letos tomu bylo jinak a čeští voliči se zasadili o nejvyšší účast (36,45 %) za celou historii eurovoleb.
Výsledek na prvních dvou místech byl očekávaný. Koalici SPOLU se nepodařilo porazit Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, které vyhrálo se ziskem 26 procent hlasů. Přesto ve SPOLU podle vyjádření jeho politiků nevládne nervozita.
"Dosáhli jsme slušného výsledku. Nejsme ani nadšeni, ani zklamáni. Šest mandátů bylo minimální hranicí pro úspěch v těchto volbách," řekl podle ČTK premiér Petr Fiala. Volby podle něj poskytly stranám koalice zpětnou vazbu, kterou se budou snažit využít pro další volby. "Snili jsme o prvním místě, ale bereme s pokorou i to druhé," doplnil ho lídr kandidátky Alexandr Vondra (ODS). Fotografie z volebního štábu SPOLU pak ukazovaly jásající podporovatele.
Voliči vládu vytrestali, ta si to však nejspíš ani neuvědomuje
Pokud však tyto volby něco ukázaly, tak pomyslnou facku pro vládní strany. Právě jejich voliči totiž k těmto volbám dříve chodili, nyní je však zastínili voliči protestních stran, ke kterým můžeme ANO také počítat. Pokud to navíc dáme do souvislosti s rekordní nedůvěrou ve vládu Petra Fialy, tak se to nedá nazvat jinak než posledním budíčkem. Je však otázkou, jestli na to vládní politici budou slyšet.
Zatím jakoukoliv kritiku odbývají nebo svoji nepopularitu shazují na to, že neumí vysvětlovat svou politiku. Co když je ale vládní politika především v ekonomické oblasti jednoduše špatná a pro lidi nepřijatelná?
Například pokles reálných mezd byl v České republice jeden z největších v rámci vyspělých zemí. Vláda přitom ještě zaměstnancům osekala zaměstnanecké benefity anebo zvedla DPH u některých položek, což se dotklo například vesnických hospod.
Voliči všechny tyto kroky pociťují a z toho pramení jejich naštvanost, která se navíc spojila s obavami z omezení aut na spalovací motory a dalších nařízení Evropské unie, která přitom mnohdy paradoxně dojednal Andrej Babiš. Ten navíc tyto strachy rád přiživoval.
Zamyslet by se měli zejména Piráti, kteří přišli o dva ze tří svých europoslanců. Jejich kampaň byla nevýrazná a zaujala pouze energická Markéta Gregorová. Ve vládě jsou navíc neviditelní a ostatní koaliční partneři na ně vesměs neberou ohledy. Dokáže si tento stav Ivan Bartoš dál obhájit?
Doporučené video: Markéta Gregorová v pořadu eXtra Host:
Místo Nerudové zazářil Turek
Slavit by neměli ani Starostové a nezávislí. Ti sice získali obstojný výsledek v podobě dvou křesel, vzhledem k angažmá bývalé prezidentské kandidátky Danuše Nerudové si však mysleli na mnohem víc. Jenže Nerudová působí unylým dojmem a volič občas ani neví, co si vlastně ve skutečnosti myslí.
Motoristé sobě s Filipem Turkem v čele navíc STAN předběhli, což také málokdo očekával. Turkův úspěch v čase, kdy máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v řadě, pak dává vzpomenout na film K zemi hleď, ve kterém si lidé uvědomí blížící se katastrofu, až když už je pozdě, a předtím ochotně naletí manipulativní političce, která je chlácholí, že se nic neděje.
Čím dál častěji tak v politice nerozhodují fakta, ale povrchní image. Tu se Turkovi povedlo vytvořit dokonale.