Zločiny Velké Prahy: Čemu kriminalisté v metropoli doopravdy čelili před 100 lety
Vznikla takzvaná Velká Praha
Reálie, která je pro seriál natolik důležitá, že je obsažena už v samotném názvu. Kolem hlavního města už od poloviny 19. století rostly nové zástavby jako Smíchov, Karlín, Dejvice nebo Žižkov. Nutnost spolupracovat s vnitřní Prahou byla stále vyšší, po vzniku samostatného Československa navíc bylo třeba vytvořit reprezentativní metropoli. Spojit vše v jeden celek s názvem Velká Praha se podařilo v roce 1922. Právě proto si v seriálu musí Jaroslav Plesl jako povýšený Hynek Budík, zvyklý na centrum s malebnými kavárnami, osvojit práci ve venkovském prostředí. Jak ale konstatuje jeho kolega Rudolf Havlík v podání Jiřího Langmajera "Revír jako revír. V tomhle alespoň bude víc čerstvýho vzduchu."
Kriminalita rostla, zločinci více migrovali
Život po světové válce, která skončila v roce 1918, nebyl vůbec jednoduchý. Lidé se museli potýkat s měnovou odlukou a obtížemi se sehnáním věcí ke slušnému živobytí. Značná část obyvatel se tedy uchylovala ke zločinům, které jim mnohdy nezajišťovaly jen věci nutné k přežití, ale i rozptýlení v podobě drog nebo prostitutek. V okolí Prahy se tehdy navíc objevovali lidé bez domova, v jejichž nešťastných osudech sehrála velkou roli skončená válka. Za první republiky také zločinci nepůsobili jen ve svých rodištích. Začali se daleko více přesouvat z regionu do regionu. Jejich chytání bylo čím dál komplikovanější, což samozřejmě pociťuje i ústřední trojice Zločinů Velké Prahy
Konflikty mezi strážci zákona
Aby toho nebylo málo, některé skupiny obhájců spravedlnosti, které ministerstvo vnitra vedlo k intenzivnější spolupráci, se mezi sebou velmi špatně snášely. Detektivové si museli zvykat na četníky, v jejichž rajónech nyní působili také. Oproti starším kolegům se navíc nadržovalo legionářům. Důvod byl prostý. Legionáři se zasloužili o vznik samostatného československého státu, pomohli nastolení demokracie a konci monarchie a s ní spojené šlechty, zatímco služebně ostřílenější příslušníci kdysi sloužili ještě Rakousku-Uhersku a "císaři pánu". V seriálu na tuto skutečnost naráží zejména inspektor Budík, jehož žena Ilona, kterou hraje Lenka Vlasáková (48), je Maďarka s hraběcím titulem.
Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek
Související články
Scenárista Zločinů Velké Prahy: Navazovat na legendu, jako jsou Hříšní lidé, je komplikované
Zločiny Velké Prahy: Co znamenala která hodnost a která postava měla nejvyšší plat
Zločiny Velké Prahy: S tímhle pracují Plesl, Langmajer a Šafařík. Pachatelé si dávají velký pozor
Zločiny Velké Prahy: Policie versus novináři. Někteří měli privilegia, jiní rychle skončili
