GLOSA: Hamáček si vykopal hrob: Červeňáček dosvetroval, popravila ho naivní hamižnost
GLOSA: Když na jaře loňského roku v době největšího covid zmaru Jan Hamáček (42) nasadil neformální červený svetr a ještě v televizi mluvil lidsky, zvedla se náhlá vlna popularity vůči němu. I sehnání v té době nedostatkových roušek jeho ministerstvem mu přineslo body navíc. Ale vládní spolupráce s Babišem a komunisty se neodpouští. A podivné čachry s Moskvou také ne.
Jan Hamáček si vykopal vlastní „hrob“
Šéf ČSSD Jan Hamáček si svůj vlastní pád zařídil v podstatě už ve chvíli, kdy se spolu se zbytkem sociální demokracie rozhodl jít proti všem předchozím ideím strany do vlády s KSČM.
Samozřejmě, nešlo o oficiálního koaličního partnera, na to se socdemáci vymlouvali, ale v podstatě jím komunisté byli. A navíc socdemáci ani nehnuli brvou, když ničili politickou kulturu umožněním vládnutí trestně stíhaného premiéra.
Andrej Babiš Antikristem?
Tedy člověku, kterého necelá třetina národa sice zbožňuje, ale zbytek ho víceméně považuje za Antikrista.
Předsedu ČSSD, která se po sobotních volbách nedostala do Poslanecké sněmovny, zařízlo přehnané sebevědomí, že na rozdíl od vlády jeho předchůdce Bohuslava Sobotky dokáže přebít mocné píárové oddělení hnutí ANO.
Trest za naivitu
To přitom úplně ze všech úspěchů vlády dokázalo vytřískat politický kapitál, přesvědčit lidi, že „všechno vlastně zařídil dokonalý Andrej“. Zato socdemáci mohli bojovat, jak chtěli, přidávat (rozhazovat), kde chtěli, ale bylo jim to málo platné.
Všechno dobré voliči prostě vnímali tak, že to má nálepku úspěch Andreje Babiše.
Jít do kabinetu s člověkem, který své koaliční partnery „požírá“, vymazává z povrchu zemského, byla zkrátka politická sebevražda. A myslet si, že to Hamáček dokáže ustát, bylo naivní a nedospělé.
Červený svetr je zapomenut
Ani závan popularity během covidu nemohl pomoci. Červený svetr byl fajn, závan lidskosti na tiskovce, kde nemluvil jako robot, ale sahal lidem do svědomí, se také docela líbil. Stát se to 14 dnů před volbami, kdo ví, jak by to dopadlo.
Všichni ale dávno dobře vědí, jaký mají sympatie národa jepičí život. Stačily další těžké pandemické zmatky ve vládě (za neúspěchy vlády v očích lidí zdaleka nemohl jen sám Babiš) a podle mě i většině lidí krajně nesympatická Jana Maláčová, občasné Hamáčkovy vlastní fauly v podobě papalášských výroků a hlavně aféra s údajně vraždícími ruskými agenty.
Aféra s Moskvou
Kdo si dnes vzpomene na pár měsíců starou aféru, v níž se Jan Hamáček podivně zacyklil ve vysvětlování, proč chtěl jet do Moskvy vyjednávat v době, kdy už věděl, že její tajné služby na našem území měly zinscenovat výbuch muničních skladů? Možná málokdo, ale pachuť z jeho kroků také zůstala.
Bude hrobařem prastaré ČSSD?
Sečteno a podtrženo: Jan Hamáček si nad sebou rozsudek politické smrti podepsal sám a oprávněně od voličů dostal červenou kartu. A to mu ještě hrozí, pokud se nestane zázrak, že získá i nálepku hrobaře ČSSD, která fungovala (s přestávkami danými dobou) posledních 143 let.