Hana (31): Dvořil se mi ošuntělý chlapík a já ho radši přenechala kamarádce. Teď si sypu popel na hlavu

Seděla jsem kdysi s kamarádkou Lenkou v baru a nadávala na svůj nedávno ukončený vztah. Přála jsem si už konečně najít někoho, s kým bych byla šťastná, a nemusela pořád řešit nějaké starosti. Lenka na tom byla podobně, až jsme se nad třetí skleničkou smály, jak jsme dopadly.

V tom si vedle nás přisedl neznámý chlápek a mě úplně praštil do nosu jeho odér. Byl hrozně špinavý, a když přerušil naše klábosení s tím, že by mě rád pozval na skleničku, musela jsem se držet, abych ho hned neurazila. Podívala jsem se na něj, na to, jak byl zarostlý, umazaný, kdybych řekla, že se určitě několik dní nemyl, nebyla bych daleko od pravdy.

Neměla jsem zájem

S díky jsem jeho pozvání odmítla a řekla mu, že kamarádka si s ním určitě ráda popovídá. Ona byla vždycky takový empatický typ, takže jsme si prohodily místa, a nakonec si s ním dala skleničku ona. Jenže v ten moment na mě zapomněla, a tak jsem se rozloučila a šla domů.

Druhý den mi psala zprávu, že se skvěle bavila a Daniel byl moc příjemný společník. Ironicky jsem jí popřála hodně štěstí a dál jsem tomu nevěnovala pozornost. Další víkend jsem s ní chtěla jít zase posedět, ale napsala, že nemůže, protože jede s Danielem na výlet. Překvapilo mě, že se s ním ještě baví, ale dál už neodepsala. Neměla na mě skoro čas, do toho podivína se zamilovala a byla pořád s ním. Když jsme se konečně setkaly, básnila o něm a o tom, že u něj bydlí a má se jako královna. Zvala mě na návštěvu, a to jsem si rozhodně nechtěla nechat ujít, navrhla jsem jí, abychom šly hned.

Nevěřila jsem svým očím

Když jsme zastavily před obří vilou, myslela jsem, že si ze mě dělá legraci. Velká zahrada, bazén venku i uvnitř, nechápala jsem, kde to jsme. Lenka rozpřáhla ruce a nadšeně zvolala: „Tak tady teď bydlím.“ Jediné, co jsem řekla, bylo: „A s kým?“ a ona řekla: „No přece s Danielem.“ V tom se otevřely dveře a vešel cizí muž. Políbil ji a mě pozdravil: „Tak se opět setkáváme“ a podal mi ruku. Ten upravený, krásný chlap byl Daniel, ošuntělý chlapík z baru. Já se nezmohla na slovo, ale Lenka mi všechno odvyprávěla.

Daniel se vrátil nedávno z Nepálu, je to dobrodružná povaha a jel tam na vlastní pěst na tři měsíce. Proto vypadal tak, jak vypadal, protože po návratu domů šel rovnou do baru na pivo. Jinak je to boháč, má několik firem, nemovitosti a má domy i v zahraničí. Rozhlížela jsem se po té vile a skoro se mi chtělo brečet.

Lenka říkala, že tohle celé je příjemné, ale nepotřebuje to. Zamilovala se do něj, i když myslela, že je chudý a tím mi vytřela zrak. Mohla jsem to být já, kdo by měl konečně pohádkový život, kdybych ho tak hloupě neodsoudila podle vzhledu. U mě je ale první dojem důležitý, jenže teď vím, že to byla sakra velká chyba.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek