Helena Třeštíková o recidivistovi-intelektuálovi Reném: Snaží se už nikdy nevrátit do vězení

Helena Třeštíková: René je v pohodě

První dokument René (2008) udělal z recidivisty Reného téměř celebritu a režisérka Helena Třeštíková má radost, že to zatím vypadá na „konec dobrý, všechno dobré“.

„René je už dlouhou dobu, asi osm let, na svobodě. Teď jsme s ním točili třináct let. Za tu dobu byl tři roky ve vězení kuriózně za řízení bez řidičáku. Ale v poslední době je na svobodě a je docela v pohodě. Nebo možná ne úplně v pohodě, ale snaží se, aby se do vězení nikdy nedostal. Věk asi někdy pomáhá, je to možné,“ prohlásila pro eXtra.cz Třeštíková, jejíž dokumentární film René: Vězeň svobody vstupuje do kin ve čtvrtek.

Helena Třeštíková má s Reném velmi zajímavý vztah a vydržela s ním točit přes 30 let i přesto, že ji jednou dokonce vykradl. „Byla jsem na něj naštvaná, ale vyměnili jsme si pár dopisů a po nějaké době jsem se rozhodla ho sledovat dál. Je to velmi autentická postava intelektuála, který má zároveň tuto asociální zkušenost. Řekla jsem si, že bude zajímavé s ním pokračovat. Ale myslím, že moje děti mu vykradení jejich pokladniček nikdy neodpustily,“ uvedla s lehkou nadsázkou.

Časosběrný dokument

Šlapu tu už spoustu let, říká Anny: Nový dokument Heleny Třeštíkové

Bojuje proti zmaru

Helena Třeštíková často točí lidi na samém okraji společnosti, kteří se snaží v pro ně složitém světě uspět a velmi často se jim to nedaří. Nemá až příliš často pocit zmaru?

„Nesoustředím se jenom na postavy, které jsou v nějakých krizích, snažím se být kronikářem a točit i o běžných lidech. Když nějaký pocit zmaru přijde, je třeba to překonat, najít v životě nějaké pozitivní momenty a bojovat s tím,“ odmítá podlehnout negativním emocím.

„Se svými protagonisty jsem v dlouholetém kontaktu, takže máme nějakou formu vztahu. Jsem pozorovatelem, nikdy sice neinscenuji ani nearanžuji, ale přece jen jsme spolu v kontaktu dlouhou dobu, takže svým způsobem patří do mého života,“ vysvětluje Třeštíková svůj postoj k subjektům svého zájmu.

Lítost si zakazuje

Točila s prostitutkami (například dokument Anny), zloději, narkomany, například se známou Katkou. Nikdy ale zpětně nelitovala, že začala s kamerou sledovat něčí život.

„Člověk nesmí nikdy ničeho litovat. Lítost není produktivní emoce. Je třeba se se vším vypořádat,“ tvrdí odhodlaně.

Z jejích časosběrů úplně sálá, jak blízko musí být tématům, jako je pomíjivost života, vztahů, promarněných i proměněných šancích. Bilancuje často?

„Pomíjivost života je silné téma. Příběhy, které sleduji, jsou velmi různorodé. Nedá se na ně dát jedna šablona. Že život je konečný a že stárneme, že to, co považujeme za důležité, je pomíjivé, to víme všichni, na to nemusíme dělat časosběrné filmy. Možná si to díky tomu, co dělám, uvědomuju někdy silněji, ale jsem s tím vyrovnaná,“ říká zamyšleně.

Viděly se po letech! 10 nejdojemnějších fotek ze setkání Heleny Třeštíkové a heroinové Katky

Tajemství její práce

Často s protagonisty svých děl natočí desítky hodin práce, pak musí přijít na řadu střihací nůžky.

„Na začátku záměru neexistuje žádný scénář. Ten píše průběžně život. To, co natočíme, je ale někdy lehce chaotické. Ve střižně tomu dáváme tvar. Dalo by se tam lecčemu uškodit. Abych případně neublížila svým hrdinům, předtím, než jsou dokumenty hotové, jim je vždy pouštím, aby se k nim mohli vyjádřit. Je to cosi jako autorizace,“ nechává nás nahlédnout pod pokličku své práce.

A prozradila také, že výsledná forma jejích děl není zdaleka pouze její práce.

„Něco natočím, dám si to v hlavě dohromady, pak přijde s prvním názorem střihač, poté dramaturgové, producenti, ti také mají své představy, a z toho všeho vzniká finální tvar. Říkáme si, co přebývá, co je zbytečné, co dokument rozmělňuje, co to zdržuje. Vždy se na mou práci dívá víc lidí, je tak víc pohledů, až pak se dojde k finálnímu tvaru,“ prozradila eXtra.cz.

Bára Basiková

Žádného úplně nového časosběrného projektu se od uznávané režisérky pochopitelně už nedočkáme, ale ani zdaleka není její práce u konce. A dočkáme se díla, které pojme všechny pracovní i vztahové eskapády známé zpěvačky.

„Nové věci nerozjíždím, ale jinak mám rozjetých hodně projektů. Stále se pokračuje na Manželských etudách, teď dávám dohromady dlouhodobý materiál o zpěvačce Báře Basikové. Začali jsme spolu točit v roce 1996, je to velký kus života. Vidíte, že můj záběr je širší, nejsou to dokumenty jen o ztracených existencích,“ dodala na závěr s úsměvem Helena Třeštíková.

+ Další 2 fotografie

Julie Hojdyszová jako oběť nechutného obtěžování. Odporná zpráva od zvrhlého fanouška