Honza Bendig ukázal ztracenou sestru: Rodiče se jí zřekli, bratra navštěvovala tajně
Ačkoli je zpěvákovi Janu Bendigovi devětadvacet let, má toho za sebou mnohem víc než řada jeho vrstevníků. Jednou z nejzásadnějších událostí v jeho životě bylo zcela náhodné shledání s jeho o rok mladší sestrou Kristinou, kterou Honzovi rodiče museli dát k adopci. V rozhovoru pro eXtra.cz Bendigova sestra zavzpomínala na osudný den shledání s bráchou a popsala, jak dnes vychází její adoptivní rodina s tou biologickou.
Ztracená a znovu nalezená sestra
Kniha Roma Boy: Příběh nekončí je pro zpěváka Honzu Bendiga do jisté míry jeho osobní zpovědí, v níž jde až na dřeň a odhaluje svou 13. komnatu. Jít doslova s kůží na trh se ale prý nebál. "Je to součást mého života a proč bych měl tajit něco takhle přirozeného, co se mi normálně stalo. Než aby to měl někdo potom vypátrat a pak to interpretovat, tak to radši řeknu já a mám klid," řekl o své knižní prvotině Honza a se smíchem dodal, že kniha je jeho malý osobní bulvár.
Kromě příběhů z Honzova dětství, kdy musel tajně krást jídlo, aby jeho maminka měla z čeho uvařit, nebo jak již v dospělosti bojoval s myšlenkami na sebevraždu, promluvil i o tom, jak zcela náhodou našel svou ztracenou sestru Kristinu, kterou dala její a Bendigova maminka po narození k adopci. Od osudného shledání je Kristina nedílnou součástí zpěvákova života a nechyběla ani na křtu jeho knihy.
Když jsme se na ni zeptali, ihned se i její o rok starší brácha zapojil do rozhovoru. "Pojď sem, ukaž se na kameru," přivolal Honza Kristinu a se smíchem ji objal. Honza s Kristinou se seznámili na střední škole, a aniž by tušili, že jsou ve skutečnosti sourozenci, stali se přáteli. "Ona vedle mě seděla v lavici, pak jsme měli obědovou pauzu a já jsem na ní koukal, jak jedla a najednou mi docvaklo, že dělá grimasy jako naše máma, a v tu chvíli jsem to prostě věděl," vyprávěl zpěvák o naprosto magickém setkání.
I když se narodila jako Soňa, zůstala Bendigova sestra u jména, které jí dali adoptivní rodiče. "Ona nesnáší jméno Soňa," práskl na ni se smíchem Honza. "Jsem Kristina a tatínek mi dokonce začal říkat Krista, takže jsem momentálně Krista," představila se usměvavá brunetka.
Adoptivní máma měla strach
Na to, co přesně se v ní odehrávalo v tu chvíli, kdy společně začali odkrývat, že jsou opravdu sourozenci, Kristina přiznala, že nemá přesnou odpověď. "Byla to směsice pocitů, jako štěstí, radost, nechápavost, bylo to strašně těžký, takže to je takový záludný," přiznala zpěvákova sestra. "My jsme těch patnáct let, než jsem ji našel, žili tak odlišný životy a bavili jsme se o tom, jaký by to bylo, kdyby s náma vyrůstala..." doplnil ji Honza a ukázal rodinnou fotografii, na které jim bude Kristina vždy chybět.
Kristina se svěřila, že její adoptivní rodiče měli zpočátku obavy z jejího seznámení s biologickou rodinou. "Mamka nejdřív vůbec nechápala, proč chci rodný list, tak jsem se jí to snažila strašně rychle vysvětlit, nakonec jsem ho teda získala, ale bylo to strašně těžký. Mamka se strašně bála, že budu chtít odejít, protože taťka (biologicky otec, pozn.red.) mi začal kupovat hezký dárky, který mamka nemohla, tak mě dala na intr, abych se s nimi nemohla stýkat, ale já jsem tam jezdila potají," vzpomíná dnes již se smíchem na těžkou životní etapu.
Nakonec se obě rodiny přece jen seznámily. "Ano, teď už jsou mezi nimi dobré vztahy, ale jo, občas se vídají, když přijedou," uvedla Kristina. Přestože jsou sourozenci, kvůli Honzově pracovnímu vytížení se příliš často nevídají. Ale zůstávají v kontaktu. "Natáčí s námi ty naše seriály, takže alespoň tak se vídáme. To vždycky přijede, spí u nás a je to fajn," dodal zpěvák na slavnostním křtu své knihy v Paláci knih Luxor.